Scházíme se před hotelem Krakonoš. Pomalu jdeme lesní cestičkou směrem do Mariánských Lázní. Cestou se zastavujeme u pískovcové sochy Krakonoše. Nejít s námi výborná průvodkyně, asi bychom ji nenašli. Cestičky nejsou nijak značené.Cestou se kocháme pohledem na podzimní krajinu, která hraje všemi barvami. Zastavujeme se u spodní stanice lanovky. Děláme pár fotek a pokračujeme dále. Průvodkyně nám vypráví, informuje o zajímavostech.
Mariánské Lázně s asi 16 000 obyvateli se rozkládají v širokém údolí u jižního okraje Slavkovského lesa. Jsou to nejmladší západočeské lázně, druhé nejvýznamnější lázně po Karlových Varech. Nadmořská výška 630 m, čistý vzduch, lázeňské lesy, specifická architektura, pečlivě upravené parky, to vše náleží k Mariánským Lázním. Mimo jiné jsou známé plochou dráhou a golfovým hřištěm.
Společně s bohatým kulturním, sportovním a společenským životem tato kombinace vytváří charakter městečka. Vyznačuje se především krásou budov pocházejících většinou z 19.století. U katolického kostela se rozcházíme. Každý jde tam, kam ho srdce táhne. Naše parta se vydává na prohlídku kostela, potom do centra ochutnat minerální vodu,do cukrárny. Zkrátka, děláme si příjemný den.
V 11 hodin míříme na kolonádu. Proč? No přece poslechnout si zpívající fontánu. Ten, kdo to nezažil na vlastní uši, asi hůře pochopí. Kdo ji už zpívat slyšel, zajisté si na melodie vzpomene. Podařilo se mi během několika minut udělat pár fotek. Bohužel bez hudby, tu si musíte zazpívat sami.
