Ilustrační foto: pixabay.com
Jak louka plná čtyřlístků,
co pofouká ti bolístku,
jak malý andělíček,
co k lásce dává klíček,
rozjasní posmutnělou tvář,
najednou hvězdy v očích máš.
Pak ohňostroj citů
rozmete množinu mýtů
a spolykané slzy,
návštěvníci drzí,
a tvář rozjasněná
už důvod smát se nemá.
Hodnocení článku:
0 hodnocení
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Jarmila Peerová
16.1.2015 19:16
Náladovost není zrovna oblíbená vlastnost,ale Tobě se Jituško povedlo o ní napsat povedenou a výstižnou báseň,čemuž tleskám....
Hana Rypáčková
15.1.2015 14:28
Hezky jsi to vyjádřila ve verších...
Vladka Steinová
15.1.2015 12:10
Moc pěkné, Jitko.
Přesně TO se mi ,milá Jitko,stává.Je to moc milé veršování.mm
Někdy stačí tak málo a nálada je fuč.
Zuzana Pivcová
14.1.2015 19:55
Máš pravdu, že náladovost je dost ošemetná. Podařilo se Ti ji dobře ztvárnit.