Nevím co se se mnou dělo, že by skvrny na slunci?
Vůbec nevím, co to bylo, zřejmě nějací pavouci.
Večer Evka zavolala, do zadku mně nakopala.
Vyprdni se na šarvátky, koukej zase rychle zpátky.
Na chat koukám, Ála píše, Jíťo přečti si
páně Raškova alespoň poslední dva řádky,
tak jsem na to mrkla a už nechci žádné hádky.
Večer ten byl ještě krušný, říkám, Jíťo a co dál?
Vem si kabát, naraž hučku, dělej něco krucinál.
Do noci jsem vykročila, dvě hodiny prochodila.
Hlavu jsem si vyčistila, mezi vás se navrátila,
kouknu ještě na stránky, ach jo, jak zbytečné šarvátky.
Mrknu ještě na Afriku, je tam něco nového?
Čtu si samé skvělé verše, pro mně hodně dobrého.
Koukám, jak to má Honza dlouhý, zahanbit se nenechám,
Vytáhnu si klávesnici, rychle verše vyťukám.
Cestování pro mně není, já jsem buchta domácí,
ale Radka vám tam půjčím, nejsme žádní snobáci.
Vando, nezapomeň doma pudr, Radek si na to potrpí,
vezme si svůj přístroj sebou a hezky Tě tam vyfotí.
Holky, vím, že jste skvělá parta, Radka mi tam střežte,
Hlavně aby nechyt úpal, nebo nějaké klíště.
Ráno jsem se probudila, do bílého rána,
vymetu jen cestičky, a zase budu s váma.
