Všichni to známe: stačí se jednu noc dobře nevyspat a den nestojí za nic. Spánek je pro člověka jednou z nejdůležitějších věcí, a tak není divu, že přibývá průzkumů a vědeckých studií na toto téma. Spánek je totiž také velký byznys. Ze všech stran slyšíme: Kupte si tuto postel, tuto matraci, toto povlečení...
Tady je zpráva o současné situace se spánkem v Česku.
Téměř polovina Čechů usíná s myšlenkami na to, co musí další den udělat nebo co se jim v uplynulém dni nepovedlo. Usínají ve stresu. Pět až šest z deseti Čechů spí v místnosti, kde je příliš teplo a před usnutím se najedli. Devět z deseti Čechů ráno budí budík. To je jen část zajímavých poznatků z výzkumu společnosti PPM Faktum pro společnost Johann Malle, která vyrábí postele a matrace.
"Zjistili jsme, že délka spánku je závislá nejen na věku, ale i na pohlaví. Například u žen dochází k prodloužení délky spánku až po šedesátém roce, u mužů už po pětapadesátém," říká Jakub Šoufek z firmy Johann Malle. Jinými slovy, ve věku kolem šedesátky jsme na tom se spaním podobně dobře jako jsme bývali v dětství. Ale jen tehdy pokud dodržujeme to, čemu odborníci říkají spánková hygiena.
"Lidé si často stěžují na problémy se spánkem, ale mnohdy spát neumějí," míní psychiatr Radkin Honzák. "Mnozí se diví, že špatně spí, ale klidně se před spaním cpou u televize a pak uléhají, zatímco jim v ložnici září monitor počítače," upozorňuje.
Co ještě vyplývá z průzkumu o spánku současných obyvatel České republiky?
Každý desátý Čech uvedl, že nemá kvalitní postel, ale spí na rozkládací pohovce.
Polovina Čechů nespí sama. To je sice všeobecně považováno za správnou a příjemnou věc, ale ve skutečnosti si pak většina lidí stěžuje na to, že partner či partnerka chrápe či jej při spánku nějak vyrušuje.
Tři z deseti Čechů spí, aniž by mělo okno zastíněno žaluziemi nebo závěsy, takže je z venku ruší pouliční osvětlení, reklamy, světla z okolních oken a podobně.
Jen polovina Čechů si před spaním pravidelně v ložnici větrá, odborníci to přitom označují za jednu z nejdůležitějších podmínek nutných ke kvalitnímu spánku.
Zajímavostí je, že není rozdíl mezi tím, jak dlouho spí lidé na vesnicích a ve městech. Všeobecně se sice tvrdí, že na vesnicích lidé chodí spát dříve, ale ve skutečnosti je to složitější. Dotazovaní z vesnic sice uvedli, že chodí spát dříve, ale zase o hodně dříve vstávají. Buďto pracují v zemědělství, kde je to třeba, nebo déle cestují za prací do měst. Tyto návyky na časné vstávání jim pak zůstávají i v době, kdy do práce nechodí. Obvykle je to tak, že člověk, který byl zvyklý celý život vstávat v šest ráno do práce, se budí v šest či sedm ráno i v době, kdy odešel do penze. Zatímco se těšil, jak si pospí, jeho organismus je tak nastaven na časné vstávání, že se stále budí v podobném čase jako dřív.
A to nejdůležitější na konec? Kolik hodin spánku je tak akorát? Každý má jinou potřebu, shodují se lékaři. Z průzkumu však vyplynulo, že tři čtvrtiny Čechů spí denně šest až osm hodin a každý stý Čech spí jen čtyři hodiny.
