Tak jsem ráno vstala a přemýšlela, co si dnes obléknu za outfit, a vymyslela jsem to. Můj nezničitelný outfit, kterým jsem chtěla zvítězit v soutěži, musím zničit. Byl podupán a potupen, a tak ho musím zlikvidovat, aby mi moje fiasko nepřipomínal.
Zjistila jsem, že se blíží Velikonoce, a musím tedy umýt okna. Ano, na to se outfit hodí. Vlezu z posledních sil na okno a čistím. Outfit se v okně asi ve své zářivé barvě vyjímá dobře, protože kolemjdoucí se na mne usmívají. Mám ve svém malém bytečku okna tři, a tak to byla fuška. Outfit se tvářil velice nepoužitě: "Zničím tě," zahřímala jsem a šla vynést odpadky do popelnice před dům.
Potkala jsem souseda. "To vám to dneska sluší, co to máte na sobě? To jsem na vás ještě neviděl?" Outfit se nadmul pýchou, div nepraskl ve švech. "Počkej! Klekla jsem si na kolena a vytírala podlahu. Nic, ani se nezmačkal a mokrá kolena rychle usychala. "No dobře, zvedám se těžce z podlahy, uvidíme, kdo z koho, půjdeš se mnou nakoupit."
Pršelo. Zapomněla jsem si deštník a outfit zmokl. Vůbec se ale netvářil ohroženě. Rychle totiž usychal a vysmíval se mi.
Prý v něm vypadám jako v pyžamu, a tak ho tedy jako pyžamo použiji. Ráno bude vypadat zmačkaně a pak ho budu moci s klidem zlikvidovat. Nebudete mi věřit, ale nikdy jsem neměla tak krásné sny jako v tomto outfitu.
Vyspala jsem se do růžova a přivítala svěže nový den. Outfit byl nepomačkaný, jako nový.
Vyprala jsem ho a pečlivě uložila do skříně. Počká si tam do nějaké další soutěže. Je totiž opravdu nezničitelný. Až mi bude devadesát, vezmu si ho a do soutěže se opět přihlásím. Zvítězíme oba. Budou nás oceňovat za to, že jsme se dožili.
PS. A sekáčová zástěrka? Ta byla v soutěži pochválená a proto v mé kuchyni nechybí. Ráda v ní vařím a dobře. No však přijďte pobejt.
