Jan o svém ráji

Mladý byl jsem a měl jsem rád ženy,
bylo tomu v řádu mnoha let,
pasti na mě měly nastražený,
chytil jsem se vždycky a to hned.

Pro životní pouť vybral jsem jednu,
a jen s ní jsem toužil zestárnout,
brali jsme se v letech, a to v lednu,
na obláčku lásky začli plout.

Rád jsem tomu, že se nám to daří,
těch třicet let cosi znamená,
na dveře když zaklepalo stáří,
nejsem stařec, není stařena.

Nejde o vzhled, roky umí svoje,
šedé vlasy, vrásky ve tvářích,
těší mě to, Jene, ta je tvoje,
ty jsi její, to ráj vytváří.