V naší oblasti na Bílinsku má dobývání uhlí dlouhou tradici. Po roce 1860 vznikl důl Florentini ve Světci. Jak běžel čas, Doly Bílina převzaly pod svou správu celý územní rozsah Bílinska. Dnes těží pouze velkolom Bílina. V důsledku důlní činnosti zanikly v okolí vesnice Chotějovice, Chotovenka, Lýskovice, Radovesice, Hetov, Břežánky, Jenišův Újezd a jiné.
Severočeské Doly Bílina, na dnešní den pro náš Klub seniorů ve Světci připravily výjezd po rekultivovaných plochách takzvané Radovesické výsypky a dolu Pokrok na Duchcovsku. Vyjeli jsme ráno po dešti, naštěstí po zpevněných přístupových cestách s důlními autobusy se dalo dobře vyjet i do strmějších svahů. Rekultivační práce na Radovesické výsypce byly zahájeny v roce 1986, částečně se zalesňovalo, částečně se vytváří louky a pole. V dnešní době se nám naskytl pohled na již velmi dobře vzrostlé stromy, udržované louky, mezi kterými dominují malá jezírka, ve kterých jsou ryby, labutě, kachny a spousta žab. Rekultivace Radovesické výsypky představuje jeden z nejnáročnějších projektů nové krajinotvorby. Rekultivace bude přirozeně navazovat na svahy Českého středohoří.
Naši důchodci (většinou bývalí zaměstnanci dolů) byli v těchto místech poprvé a upřímně řečeno byli nadšeni krajinou, která se tu desítky let formuje, bude protkaná cyklostezkami a dokonce i novou silnicí, spojující Kostomlaty pod Milešovkou s městem Bíllina. Silnici financuje Krajský úřad Ústeckého kraje.
Naši exkurzi jsme zakončili v hornické jídelně v Bílině dobrým obědem, na který jsme byli pozváni.
Za velmi odborný výklad děkujeme dvěma specialistům z dolů, ochotně nás provázel a akci fotil a dokumentoval Tomáš Vrba - šéfredaktor Hornických listů.
Jen dodávám - nastal veliký rozdíl mezi kdysi zdevastovanými stráněmi a plochami, buřinami na pustinách, černou řekou Bílinou, vystěhovanými kostely. V současné době ten ohromný rozdíl vydupala ze země rekultivace, lidská důmyslnost, píle, dřina obětavých odborníků na rekultivace.
Oni vracejí zemi její tvář.
