Odstín sem, odstín tam, nakonec to vždy nějak dopadne, lhostejno, zda líp nebo hůř. Důležitý je pocit splněného úkolu, který jsem zvládla sama, ačkoliv by bylo rozumnější svěřit ho odborníkovi. Ale ušetřila jsem nějakou tu korunku, což není špatné. A že výsledek není úplně dle mých původních představ? To přece není moje vina, za to nese odpovědnost někdo jiný, v tomto případě výrobce barev. A je to. Pěkně jsem to zdůvodnila, viďte?
V novém bytě, v němž kralovala zářivá běl, se mi velmi líbilo. Bílá se nehádala s koberci, se závěsy, ani s obrazy. Léta plynula, stěny pomalu ztrácely zářivou bělost, šedly do smutna. Chtělo to změnu. Stěny vymaluji pastelově, rozhodla jsem se. Od rozhodnutí k činům nebylo daleko. Plán byl vypracován, barvy a štětce zakoupeny. Vybavena večerníčkovou čepicí pustila jsem se do práce. Předsíň dostala uklidňující zeleň, aby příchozí návštěvníky naladila smířlivě. Kuchyň se oděla do béžové, aby jedlíky nerozptylovala a mohli věnovat pozornost pouze tomu, co jim bylo nabídnuto na talíři. Dětský pokoj zářil žlutí, která měla naladit potomky optimisticky, sotva ráno oči otevřou.
Nejkrásnější místností bude pokoj obývací, těšila jsem se. K oranžové sedačce, koberci stejné barvy a hnědobílému nábytku měly pokoji dodat jemnosti světle oranžové stěny. Namíchala jsem barvu, byla nějaká divná. Snad na stěně bude vypadat jinak, mírním své obavy. Na stěně je divná také. Snad až uschne... mé naděje se rozplývají. Co to budu tajit - místo světle oranžové řvaly stěny sytou růžovou. Pět let mi z ní naskakovala husí kůže. Poučena, pokorně jsem se vrátila ke stěnám bílým. Není nad klasiku.
Nedávno jsem si na to slavné malování vzpomněla. Potřebovala jsem natřít betonovou podlahu na novém balkoně. Zeď a konstrukce zábradlí jsou sytě oranžové, bude to chtít decentní béžovou, zavelel můj celkem ucházející vkus. V drogerii jsem zakoupila plechovku s barvou, soused ochotně zapůjčil molitanový váleček s podtáckem, poskytl rady, jak s tímto vynálezem zacházet, neboť jsem až dosud používala klasickou štětku, takže jsem se mohla pustit do práce. Podlahu jsem natřela. Asi vás neudiví, že výsledek opět nebyl dle očekávání. Místo béžové, či vlastně světle hnědé, jak sliboval nápis na plechovce, je podlaha jemně oranžová. Naštěstí ladí, na rozdíl od dříve zmíněného obývacího pokoje.
Působí teple a moje dušička se spokojeně tetelí.
