Senát Parlamentu České republiky, Praha, Malá Strana, Valdštejnský palác.
Vážení čtenáři, neobávejte se, nebude to suché čtení. Dáme si dokonce i dobře chlazené, orosené pivo, projdeme se stinnou zahradou a uvidíme překrásné barokní prostory. No, Senát je přece jenom Senát. Poslanecká sněmovna byla mnohem skromnější. Senát je horní komora Parlamentu, 81 senátorů, Poslanecká sněmovna je dolní komora, 200 poslanců. Hned v úvodu vám řeknu, že Senát je otevřen pro veřejnost každou sobotu a neděli od 10 hod, vstup volný, bez front. Prohlídka zabere necelou hodinu. K Senátu se nejsnadněji dostanete přes nádhernou Valdštejnskou zahradu přímo z východu metra Malostranská – východ za eskalátorama do leva. Záměrně tuto cestu popisuji zejména pro mimopražské, aby zbytečně nebloudili. Podíváme se do reprezentativních prostor Senátu. Pracovní prostory Senátu, včetně Jednacího sálu v bývalé Valdštejnské konírně nenavštívíme, nejsou součástí prohlídky.
Příjemně působí náhlý přechod z rušného, technického světa metra do Valdštejnské zahrady. Ta je oázou klidu. Prostě jiný svět, hned za rohem.
Zhlédnete zde rybník s umělým ostrůvkem se sochou Herkula. Asi největší zajímavostí zahrady je umělá krápníková stěna s jeskyněmi. Jeskyně, kde jsou umístěny voliéry se sovami, je pozoruhodnou záležitostí – když se budete dobře dívat, najdete mezi krápníky ukryté obličeje lidí a zvířat. V zahradě můžete potkat pávy a divoké kachničky. Srdce fotografa zaplesá.
V Sale tereně se odehrávají různé kulturní akce. Jejich seznam jsem vyfotila na úvodní fotografii. Veřejnost má přístup zdarma. Jsou to například koncerty Kulturního léta a i další hudební a kulturní festivaly. Je příjemné si odpočinout na lavičce. Když zahradou projdete, vejdete do Valdštejnského paláce, kde sídlí Senát. Za vstupem se točícími schody dostanete do Hlavního sálu. Sál je využíván pro přednášky, konference nebo kulturní akce. Architektura Hlavního sálu je monumentální, při vstupu do něho vás možná zamrazí, prostor vzbuzuje respekt. Rozloha 288m2 a výška přes dvě patra. Bohaté štukované klenbě vévodí freska, zpodobňující Valdštejna jako boha války Marta, na válečném voze a se čtyřspřežím. Výzdoba sálu je oslavou válečnického umění Albrechta z Valdštejna. V době baroka byl tento Hlavní sál po Španělském sálu na Hradě největší a nejreprezentativnější svého druhu ve střední Evropě.
Rytířské síni dominuje krb s jezdeckým obrazem Valdštejna z roku 1631. Představitelé Senátu zde přijímají nejvýznamnější státní návštěvy. Jsou zde překrásné křišťálové lustry.
Předpokoj s benátskými zrcadly, vzácnými truhlami je před Audienční síní. Audienční síň má kruhový půdorys. Zde vrcholí prohlídka. Síň je chloubou raně barokní pražské architektury. Prostě nádhera. Bude vás to nutit se stále dívat nahoru do klenby, ale prosím, podívejte se také, po čem šlapete. Skladba dlaždic totiž vytváří dojem nekonečného, rotujícího prostoru. Je to symbol nekonečna. Umístění tohoto symbolu v místě, kde probíhala veškerá Valdštejnova státnická i obchodní jednání, mluví samo za sebe.
Mytologickou chodbou procházel Valdštejn k pracovně, soukromému apartmá, do konírny, do jízdárny. Štukatura klenby patří stejně jako klenba v Audienční síni k raně barokním perlám. Zde prohlídka končí a stejnou cestou se vracíte zpět k východu, takže si vše můžete prohlédnout ještě jednou.
Doporučuji z nádvoří Valdštejnského paláce vyjít do leva na Valdštejnské náměstí. Odtud je to 5 minut na Malostranské náměstí. Malé pivo jsem si dala v podloubí hostince U Glaubiců. Když jsem tam tak seděla a dívala se na chrám sv. Mikuláše, uviděla jsem přímo naproti vchod do Svatomikulášské zvonice. Nedalo mi to. Vstup 65Kč, 303 schodů, nádherný výhled na Prahu a Karlův most. Celkem náročný výstup na věž, jediná možnost je po svých. Takže kultura spojená i s malým sportovním výkonem. Pak stejnou cestou dolů, šup přes Karlův most a jste na Staroměstském náměstí. No, není to inspirativní námět na jednodenní výlet do Prahy? A v metru jsem si přečetla cedulku: Jaký je to pocit, vzít rodinu jen tak na výlet? No přece, báječný!
