Putovat světem není jen tak. Putovat světem totiž znamená putovat především v sobě a objevovat, co je v nás dobré a špatné. Putovat světem prověří naši schopnost být trpěliví, tolerantní a pozitivně vnímaví k odlišnostem. Putovat světem znamená mít oči žasnoucího dítěte. Putovat světem znamená často bloudit a být nespokojený s nacházenou cestou. Putovat světem znamená uvědomovat si štěstí vlastního života. Putovat světem nás učí, jak být svému životu vděčný, i když nás třeba zrovna sžírá nespokojenost. Putovat světem znamená stále bloudit v neznámu a mít z toho potěšení. Potěšení z poznání.
Každý, kdo je jen trošku nespokojený, putuje a hledá, a často bloudí. Nesedí doma na zadku a neloupe buráky. Nicméně i to patří k životu. Ale pokud už jste trošku nespokojení, pak hledejte cestu k spokojenosti, která se projevuje trvalým štěstím uvnitř nás. Tak tedy vylezte před dům na zahrádku, podívejte se k plotu a řekněte si: Ňaňaňaňaňa, tam za těmi železnými šprlemi začíná nový svět. Přelezu a půjdu jím putovat a hledat, a třeba i bloudit, hlavně však, že půjdu hledat svou spokojenost a své štěstí uvnitř sebe.
Mám odvahu si přiznat, že štěstí uvnitř sebe třeba nenajdu, ale přesto půjdu a budu bloudit a hledat. Protože žít nešťastný znamená chodit ustavičně za něčím zadkem, a nikoliv za vlastním nosem. Protože žít nešťastný znamená vidět si sice na špičku nosu, ale už nevidět, co je za ní. Protože žít nešťastný znamená nikdy nezkusit prostrčit hlavu šprlemi plotu. Protože žít nešťastný znamená mít ruce špinavé od loupání buráků, a nevědět, že někde teče horská bystřina, která tu špínu smyje. Protože žít nešťastný znamená nevidět za obzor. Protože žít nešťastný znamená promarnit šanci za obzorem něco nebo někoho najít. Protože žít nešťastný znamená nebýt šťastný. A nebýt šťastný znamená nemilovat.
Putovat světem není jen tak. Putovat světem znamená bloudit a hledat. Hledat náš život. Pátrat po něm, nalézat ho, ztrácet a znovu nalézat. Nově ho objevovat tam, kde jsme ho včera neviděli. Objevovat ho v lásce, kterou nám dává. Protože život nás miluje, i když si to často nemyslíme a zlořečíme mu. Ale jeho láska na nás čeká tam někde a určitě počká, dokud k ní nedojdeme, protože ví, že jí tam přinášíme cosi, na co má smysl čekat. Že jí tam totiž přinášíme svou lásku.
A proto stojí za to putovat a bloudit světem. Pro tuhle vzájemnou čekající a dávající lásku života.
Pro tohle vzájemné štěstí. Pro štěstěnky v nás.
(Z chystané knihy Štěstěnky)
Z putování světem připojuji několik svých foto momentek, některé fotky jsou staršího data a nekvalitní, ale snad i tak dostatečně obrazné a přijměte pozvání na ostrov Zanzibar, jak jsem ho natočil... Hezkou podívanou a snad i něco navíc...
