Můj tip na dovolenou:
Vítejte v Bratislavě

Na svých dovolenkových cestách jsem zavítala do vícero zemí našeho stařičkého kontinentu a samozřejmě mě mé toulavé boty zavedly mnohokrát i na mé rodné Slovensko. Oravu, Tatry, Nitru a další kouty jsem již tak trochu poznala. Jen jsem ještě nikdy nebyla v Bratislavě. A tak, když mi pošťák přinesl katalog CK MLK-TOURS z Frýdku-Místku, má volba byla jasná. V nabídce byl poprvé zařazen i pobyt v Bratislavě s koupáním v termálu Mošoň. Neváhala jsem a zájezd ihned objednala. Tuto cestovní kancelář mám „vyzkoušenou“, už jsme s nimi cestovali 2x a vždy jsme byli velmi spokojeni.

V neděli 21. června nastal den D. Autobus, který nás měl odvézt na místo určení, přijel přesně na čas, čisťounký a pohodlný. Z Frýdku-Místku jsme vyjížděli v 7,40 hodin a cestou sbírali další účastníky zájezdu – Ostrava – Havířov – Třinec. Autobus byl zcela zaplněný lidmi seniorského věku, patřili jsme s manželem k těm nejmladším. Na starosti nás měla mladinká průvodkyně – tak nějak v zácviku.

Cesta uběhla rychle i s přestávkou na oběd (musím podotknout, že ten se moc nevydařil – jídlo drahé a ne zrovna dobré). Před druhou hodinou jsme zastavili u 4*hotelu Bonbón na samém okraji Petržalky na břehu přírodního jezera Velký Draždiak. Většina z nás se hned po zabydlení vydala právě okolo tohoto jezera, abychom protáhli nohy po dlouhém sezení. V hotelu je vyhřívaný bazén i s vířivkou, který jsme měli po celou dobu pobytu k dispozici.

Počasí jsme měli tak trochu na střídačku, alespoň ty první dva dny. Od středy však už bylo pěkně a teplo.

Sídliště Petržalka nás vyděsila ošklivostí svých paneláků, naštěstí jsme brzy objevili, že nejsou všechny stejně ohavné. A že i tady se najdou krásná zákoutí s milými a ochotnými lidmi.

V ceně zájezdu byla návštěva Bratislavy – starého města a dvakrát termálního koupaliště v Mošoni. I když se nám koupání v termálu líbilo, většina z nás druhou cestu do Mošoni využila k prohlídce tohoto městečka. A bylo co obdivovat. Já dokonce zjistila, že umím maďarsky – do té doby jsem to netušila. V cukrárně jsem objednala capuccino a kremeš (mňam) a dostala capuccino a kremeš. V obchodě jsme si koupili pravou maďarskou klobásku a rohlíky a, věřte nevěřte, byly to skutečně rožky, jak mají být. Chutné, křupavé (podotýkám, že už bylo kolem třetí hodiny odpoledne) a ne ty gumáky, co nakupujeme v supermarketech.

Ve středu jsme jeli na prohlídku starého bratislavského města. Autobus nás vyvezl až na Bratislavský hrad, který majestátně shlíží na Dunaj. Poté jsme pokračovali procházkovým tempem po starém městě. Nemáme s manželem zrovna v oblibě organizované procházky, kdy více sledujete průvodce před vámi, než abyste obdivovali památky. Proto jsme se v pátek ráno vypravili do starého města znovu a sólo. Ten den neměl chybu. Bylo krásně, teplo, ale ne vedro. Místní dopravou jsme se nechali zavézt k mostu SNP a pak „courali“ po uličkách, prošli trh, navštívili kostel, výstavu, zajásali nad krásou Modrého kostelíku, objevili historický hřbitov a poseděli v Medické zahradě. O té nám řekla jedna milá pani, která se k nám připojila, když slyšela češtinu. Chystají se letos s manželem k nám do Priessnitzových lázní v Jeseníku.

Všechno hezké jednou končí, byl pátek a my museli balit. Ráno vyjíždíme k domovu.

Ještě bych chtělo podotknout, že strava v hotelu byla výborná. Jediné, co se nám nelíbilo, byl fakt, že v hotelu nebyl ani jeden český televizní program.

PS: Ještě poznámka k jezeru Velký Draždiak, které vzniklo po zastavení těžby písku.

Přesto, že na něm žijí mé oblíbené labutě a voda je tam opravdu čistá, nemá kouzlo Zlatého jezera ve Zlatých Horách. Tak pokud nepojedete do Bratislavy, přijeďte aspoň k nám. Jeseníky mají pro vás otevřenou náruč.