Město, které dalo jméno vínu jedinečnému svého druhu. Omámí vás svou sladkou chutí, která se na patře promění v hrst zralých višní. Hutná červeň, hutná chuť.
Nabídnou vám ji ze soudků v restauracích, v lahvích v každé vinotéce či v obchodě se suvenýry. Přidají i zasvěcený výklad o jejím původu, charakteru, chuti. Samozřejmě španělsky. Oceníte gesta a mimiku. Sáhnete o něco hlouběji do peněženky a máte lahvinku i suvenýr v jednom. Nejlépe chutná na pěší zóně s vyhlídkou na starodávnou pevnost - citadelu, známou pod jménem Alcazaba.
Zamíříte do ní a máte-li štěstí na neděli, strávíte tam celé výjimečné odpoledne úplně zdarma. Vstoupíte do opevněného a před cizími zraky dobře ukrytého světa muslimských vládců 11. století. Bezpečné maurské sídlo se táhne po pahorku, chráněné pevnými hradbami, na které můžete vystoupit a kochat se pohledem na přístav. Za nimi se ukrývá starodávný palác s nádvořími - patii, mezi kterými nesmělo chybět "to" pomerančové - Patio de los Naranjos. V odpoledním vedru vás osvěží pohled na bazénky v patiu stejnojmenného názvu a četné fontánky v zahradách, kde si snadno představíte orientální krasavice na procházce. A tady, v koutku mezi dvěma nádvořími, vana plná vody. K čemu pak asi sloužila? Vhodím minci pro štěstí a zasním se.
Probloudíte tak tímto tajemným světem kus odpoledne,vyšplháte na nejvyšší bod a s údivem zjistíte, že Málaga není jenom přístav, ale velké bílé město, jemuž vévodí velkolepá katedrála přezdívaná "Jednoruká" s ohledem na jednu nedostavěnou věž. Samozřejmě, musíte se k ní vypravit, a tak se rozloučíte posledním pohledem z ptačí perspektivy a vydáte se do města.
Kolem katedrály La Manquita je živo. V kavárničkách na přilehlém náměstí si pohovíte u výborné kávy či dobře vychlazeného,v elmi malého ,leč chutného, lehkého piva, které si tady objednáte pod názvem "cagna" - čepované nebo "cerveza" - prostě pivo. Neodmyslitelným doplňkem je mistička oliv, naložených v olejích nejrůznějších chutí. Je samozřejmě v ceně.
Než vstoupíte do vznešených prostor "jednoruké" katedrály, potěšíte se ještě pohledem na ztepilou Andalúzanku v kroji. Pod zdí katedrály si svým půvabným zjevem a vyzývavým postojem (pouze postojem) přivydělává na živobytí. Úhledný košíček s mašlí ležící opodál je toho dokladem.
Povzneseni a zároveň osvěženi návštěvou katedrály, proplétáte se úzkými uličkami historického města, bavíte se pohledem na pestrobarevné krámky s vůní koření, lákají vás hospůdky zastrčené v koutech, kde byste je nečekali a najednou se ocitáte v prostorných ulicích moderního města. Bílá, vypulírovaná, lesklá dlažba vám možná připomene vaši koupelnu a nad bílými ulicemi se mezi budovami vznáší bílé plachtoví, aby zabránilo ostrým paprskům vstoupit do ulic města. Všeobecný poklid, jakési "nespěchání" připomínající tu lelkování, tu kochání se, vám připomene, že se nacházíte v jižním Španělsku, uprostřed bohulibého dlouhého odpoledního odpočinku - siesty.
Je na čase se vydat k přístavu a počkat na autobus, který vás pohodlnou jízdou kolem pobřeží odveze na tu "vaši" pláž, kde si siesty užijete podle "svého."
| Můj tip na dovolenou či výlet - velká letní soutěž o pobyt v Česku. Napište do rubriky Moje cestování, kde jste byli, co se vám na dovolené či výletě líbilo, jak jste byli spokojeni se službami – ubytováním, stravováním, průvodci, delegáty cestovních kanceláří. Popište, co bylo na navštíveném místě nejzajímavější, co stojí za to vidět, ale i to, co se vám nelíbilo a co byste nedoporučovali. Článek nadepište Můj tip na dovolenou. Všechny příspěvky budou 30. září slosovány a vítěz vyhraje třídenní pobyt v některém z českých penzionů. Více informací zde. |
