O městě Zlíně už toho bylo napsáno hodně. Zejména o mohutném rozvoji v první polovině dvacátého století. Zásluhou Tomáše Bati a jeho bratra Jana Antonína vzniklo z malého provinčního městečka moderní průmyslové a architektonické centrum. Proč to zmiňuji.
Začátkem osmdesátých let jsme se s mým tehdy budoucím mužem rozhodovali, kde budeme po ukončení studií žít. Ačkoliv oba pocházíme ze severní Moravy, vybrali jsme si Zlín. Město, které jsem do té doby vůbec neznala. Pouze jsem tušila něco o jeho nedávné slavné historii.
Po určitých peripetiích jsme získali byt a v roce 1984 už s dvouletým synem se do Zlína přestěhovali. Baťovský duch byl stále přítomen. Zlínu jsem začala říkat malá Praha. Ve městě jsem potkávala elegantně oblečené a upravené dámy, starší generace spolupracovníků si stále s sebou nesla baťovské návyky. Na druhou stranu jsme si museli přiznat, že se tu zastavil čas. Město, kromě nového sídliště Jižní svahy, působilo šedivě a zapomenutě. Po létech prožitých v mé rodné Ostravě to bylo nemilé překvapení.
Po změně politického klimatu v roce 1989 se začalo město pomalu probouzet. Vrátilo se ke svému původnímu názvu a stalo se krajským městem. Zanikly některé zavedené podniky, ale jiné vznikaly. Měnily se názvy ulic, postupně prokoukly fasády domů, začaly se stavět zajímavé moderní budovy, rozrostla se obchodní síť. Vznikla univerzita, která kromě dalších vzdělává v oborech navazujících na baťovskou tradici. Bývalý obuvnický areál byl z velké části zpřístupněn veřejnosti - mnohé tovární objekty mají nová poslání. Zkrátka, město s 80 000 obyvateli se nadechlo k novému životu.
Dnes mohu říci, že se nám ve Zlíně žije příjemně a určitě bychom neměnili. Je tu spousta zajímavých míst, na která jsme my, Zlíňáci, právem pyšní:
Budova č. 21 - původně ředitelství obuvnického gigantu, dnes Krajský úřad Zlínského kraje. Rychlovýtahem a pak po několika schodech se mohou návštěvníci dostat na střechu budovy, kde najdou kavárnu a odkud je nejkrásnější výhled na celé město.
Budovy č. 14 a 15 - původně výrobní objekty, dnes Baťův institut. V něm sídlí Krajská galerie, muzeum a městská knihovna.
Rektorát Univerzity Tomáše Bati a Kongresové centrum / zároveň sídlo Filharmonie Bohuslava Martinů od paní architektky Evy Jiřičné.
Zlínský klub 204 - původně škola, pak městská knihovna a po nedávné rekonstrukci působiště muzikantů, lidových kroužků, Centra pro rodinu a náboženských spolků.
Park Komenského - rovněž nedávno zrenovovaný s nově vytvořenou pěší zónou, nacházející se mezi Kongresovým centrem a Zlínským klubem 204.
A tak bych mohla pokračovat ještě dlouho.
A proto, vážení a milí, nejlépe uděláte, když k nám přijedete, jak se u nás říká, na besedu. Budete k tomu mít ideální příležitost 20. října 2015 v souvislosti s módní přehlídkou významné zlínské módní návrhářky, paní Zdeňky Balajkové. Prostory Senior pointu v přízemí Zlínského klubu 204 budou "íčkařům" k dispozici od 13:00 do 18:00 hodin.
Zlín už sice není městem obuvi, ale stále je městem designu a módy!
| Rádi bychom na tomto místě za redakci poděkovali paní Haně Lancové za velkou pomoc při organizaci módní přehlídky našich zralých modelek ve Zlíně. A také za toto její osobní pozvání. Díky! |
