Ilustrační foto
FOTO: detskecentrum.sk

Před třemi lety jsem se synem vyprovázela na tábor vnoučata. Dojemné loučení a pusinky. Povídám hlavní vedoucí, že kdyby měla nějaký problém a potřebovala pomoci,ať zavolá...ale toho roku nezavolala. Jenže loni mě oslovila s překvapivou žádostí. Potřebovala někoho do kuchyně.

No mytí nádobí snad zvládnu, to by šlo. Na vaření si opravdu netroufám. Nejsem kuchařka povoláním a vařit pro šedesát dětí? Ne že bych neuměla vařit pro rodinu, ale tolik? Kolik by všeho mělo být? Neutrefím to. Výmluvy mi nepomohly, slíbili mi pomoc a já nakonec jela. Doma jsem vařívala tak pro sedm osob, a tak jsem všechno násobila deseti a kupodivu to nebylo tak těžké, jak se zprvu zdálo. Tábor byl umístěn v menší obci Ochodnica na Kysuciach a bylo tam nádherně. Místní škola nám poskytla ubytování, zahradu, hřiště, tělocvičnu a mé království - kuchyň.

Školní paní kuchárka mi předala žezlo a šla si dovolenkovat a já začala své velké kulinářské "šou". Všechno dobře dopadlo, nikdo hlady neumřel ani na otravu. Pokud někdo umíral, tak to bylo jedině smíchy nebo únavou z programu nabitého aktivitami a hrami. A při všem tom vaření i mně zbyly chvilky na dovádění a písničky u táboráku a koupáni v řece. Poznala jsem pár hodně milých lidí a dětí a moje duše pookřála. Vůbec mi nevadila námaha a blbla jsem s dětmi jako za mlada. No a tak jsem letos jela zase a právě vybaluji z kufru umolousané zástěry a je mi líto je vyprat, protože je na nich můj jídelniček a hezké vzpomínky. Příští rok jedu zase, huráááá!

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
5 komentářů
Olga Štolbová
Věro,vy jste ženská do nepohody,váš "chlap" musí být šťastný,že vás našel.
Hana Práglová
To věřím,že byla celková spokojenost.Na táboře bývala vždycky legrace.A pokud je k ní i jakékoliv jídlo,které chutná,tak musí být šťastni všichni.
Věra Sehnalová
Pohled na děti,jak s chuti baští je fajn a tou nejlepší odměnou. Nejvíc jim chutnaly buchtičky s krémem a langoše,taky boloňské špagety.... Paní Nino,příští rok múžete vařit se mnou a v blbnutí se budem doplňovat.
Zuzana Pivcová
Já jsem jednou, Věro, takhle musela vařit ne pro celý tábor, ale pro 20 dětí, s kterými jsme jezdívali na výměnu do NDR. Bydleli jsme ve škole a tam se o víkendu nevařilo, tak to zbylo na nás. Neuměla jsem nic než polévky a špagety, tak jsem je udělala. A děti, kterým německá kuchyně nechutnala, mě odměnily hodnocením, že to bylo za celý pobyt to nejlepší, co měly k jídlu!
Nina Šachová
Uplně bych chtěla být jedním z dětí, baštit vaše dobroty a blbnout s vámi, když to čtu. Moc hezké.