Nejsem politik, nejsem právník. Ale stejně mi nejde do hlavy, proč tady máme uprchlíky. Kdo je to ten "uprchlík" podle práva?
Naše právo zná žadatele o azyl v České republice a také říká, jak se o takového žadatele postarat. Těch je u nás jen pár.
Dějí se tady věci, které jsou naprosto v rozporu s našimi zákony. Vláda se nad něčím usnese, něco si odhlasuje, ale to přece nemůže být nadřazeno našim zákonům.
Všichni ti uprchlíci, kteří tu jsou, porušili české zákony. Uprchlík, neuprchlík. Nemají tady co dělat. Cizinec, který se na našem území, pohybuje bez platných dokladů, které ho opravňují k pobytu, porušil platné zákony a spáchal trestný čin. Ať má k tomu jakékoliv důvody. Stačí, aby jakýkoliv cizinec řekl, že je uprchlík, a přestanou pro něj platit naše zákony?
Samozřejmě, že naše republika je připravena pomoci lidem, kteří jsou ve své zemi z politických důvodů ohroženi na životě. Myslím, že je to správné, lidské, potřebné.
Každý uprchlík musí požádat o azyl okamžitě po překročení hranic do první, pro něj bezpečné země. Úřady té země mu zprostředkují kontakt se zastupitelstvím té země, v které o azyl požádal. Ta ho vybaví potřebnými dokumenty žadatele o azyl a s těmi už potom cestuje po Evropě do naší republiky, do Německa a nebo jinam, tam, kde jeho žádost o azyl budou vyřizovat. V cílové zemi je umístěn v táboře pro žadatele o azyl, kde je o něj dobře postaráno. Není třeba ostrahy. Kdyby zařízení opustil, porušil by tím totiž podmínky azylového řízení a byl by neprodleně zadržen a vyhoštěn.
Že by běženci zahazovali doklady, by se nestávalo. Naopak, čím více dokladů, kterými by mohli dokázat svou totožnost a původ, tím lépe. Měli by mnohem větší šanci prokázat, kdo jsou, odkud jsou a co jim v jejich zemi hrozí za nebezpečí, a tím větší šanci azyl získat.
Kdo by o azyl nepožádal a vydal se Evropou někam načerno, byl by zadržen a obviněn z neoprávněného vstupu na území naší republiky, umístěn do věznice či do podobného zařízení vězeňského typu s ostrahou a vězeňským režimem, kde by čekal na soud. V nejlepším případě by byl pouze vyhoštěn, jako osoba nežádoucí, bez možnosti návratu.
Takhle to fungovalo, když Češi a Slováci prchali před zvůlí komunistického režimu do Německa, nebo Rakouska, a fungovalo to dobře. Bylo to podle jasných pravidel a zákonů.
Proč je to dnes jinak? Proč se ignorují zákony a s uprchlíky je nakládáno podle pouhého usnesení vlády? Na co zákony potom máme?
Nejsme žádní chudáci, o pár tisíc lidí, kteří to potřebují, bychom se dokázali dobře postarat. Nejsme také společnost nějak výrazně rasistická a xenofobní. Naše křesťanské tradice s pomocí potřebným stále přežívají.
Ale ti, kteří sem k nám jen tak, podle nějakých snad arabských zvyků vtrhnou a něčeho se dožadují, žádná práva na pomoc nemají. Zavřít, soudit, odsoudit. Postaráme se podle našich zákonů o ty, kteří pomoc potřebují a také podle našich zákonů o azyl a pomoc požádají.
To si myslím já.
