Děkuji všem za milý komentář.

Jitko, hezké. Pravda, voníme touhami.

Tedy Jituško smekám,tahle báseň se Ti povedla,skrývá v sobě smutek,hořkost,smíření,ale přesto tam cítím touhu a naději...opravdu krásná básnička,čtu si ji opakovaně a chytá mě za srdce...díky

Ahoj, Jitko,zasloužená a pravdivá slova tady již zazněla,,tak jen krátce, moc hezké, ale i teskné a smutné.A často se u Tebe objevuje slovo moře, určitě a to vím, toužíš po moři, stejně, jako já ......

Jitko skvělé. Když láska stárne , my stárnem s ní, jen ta naše duše mladá, snivá ...

Jitko, já v Tvé krásné básni vůbec necítím stesk....naopak, nadhled a spokojenost s tím co bylo, je a bude....prostě Ty a láska je taková jaká je. A jaká bude, záleží jen na Tobě, jak ji budeš v té či oné chvíli vidět...65 let je pro někoho moc, pro někoho málo...

Je velké štěstí pro lásku zestárnout spolu.Vyznáním lásky by mohlo být:"Chtěl/a/ bych s tebou zestárnout"

Jitko, máš zajímavý styl veršování, moc se mi líbí... no a k té lásce, rozumím Ti a věřím, že časem i ty největší rány krvácet přestanou....

Krásná báseň a líbí se mi slova pana L.Farského

Děkuji Zuzko, vážím si tvého komentáře, a máš pravdu.

Když láska stárne u obou společně, je to asi i hezké stárnutí. Horší je, když je vztah vnímán nerovnocenně. A je to asi většinou žena, která se nedokáže smířit jen s těmi "zutými botami". Nerada bych zůstala u nějaké teorie, když jsem s nikým společné stárnutí nezažila. Tvému stesku rozumím a ráda bych Ti poslala alespoň to moře. :-)

Děkuji Mili, máš pravdu, Alenko díky, a pane Libore, já vím, že může láska zavonět,ale ta letitá, kterou mám na mysli, ta určitě už ne.I vám díky za komentář.

Není růže bez trní, ale i k stáru může krásně zavonět a stojí to za to.

Zajímavá báseň Jitko,líbí se mi.