Když se řekne prosinec, představíme si zimu, sníh, advent, předvánoční shon, pečení cukroví, spěch a s tím přicházející nervozitu, někdy stres. Každý to máme jinak a každý to prožívá po svém.
Letošnímu prosinci ale něco schází, a to je sníh. Co mu přebývá je déšť, mlhy, stále zamračená obloha, jen občas vykoukne slunce. Tráva je zelená jako na jaře, magnolie vypadají, že brzy pokvetou, no a co člověk? Copak mládí, tomu tohle nevadí, ale nás odrostlé bolí klouby, únava se také hlásí častěji.
Prosinec je posledním měsícem roku. Bývá to čas bilancování, co se během celého roku událo, co se povedlo, co se nepovedlo. Vzpomínáme na to hezké, co jsme prožili, chceme zapomenout na to nehezké, i když to také patří k životu a pomalu začínáme myslet na rok příští.
Přeji nám všem, aby nás potkalo v roce 2016, pokud možno mnoho hezkých zážitků a hlavně zdraví. Přeji nám, aby se svět umoudřil a lidé na sebe začali opět být slušní a konečně přeji všem krásné letošní Vánoce a bujarého Silvestra.
Zkusila jsem nafotit letošní prosincové proměny.
