Kdysi měla každá náboženská obec svůj vlastní hřbitov. Během válek a od 50. let minulého století došlo k velké devastaci, takže někde zbyly jen ruiny, torza a skládky.
Většina židovských hřbitovů byla po r. 1989 vrácena židovským obcím. Mnoho náhrobků, které se zachovaly a hroby, které sem patří, jsou místem posledního odpočinku Židů, kteří nemají žádné příbuzné. Drtivá většina zahynula během 2. světové války a ti, co přežili, v ČR převážně nežijí. O hroby se tedy nemá kdo starat. V takovém případě přejímá péči židovská obec.
V ČR je nyní asi 350 židovských hřbitovů a péče o ně je práce na dlouhá léta. Hřbitovy většinou nejsou v dobrém stavu, někde se jedná o velmi staré hřbitovy a náhrobky. Mnoho hřbitovů vzniklo již ve 14. století a jsou dost poničené. Odlišnost od klasických hřbitovů spočívá v tom, že židovský hrob se nesmí zrušit, ani narušit. Neporušitelnost hrobů vychází z náboženství. Ostatky zemřelých mají zůstat navždy tam, kde byly uloženy.
Existují tzv.stálé židovské hřbitovy, které má ve vlastnictví židovská náboženská obec (ŽNO). Zde se může pohřbívat. Jako příklad uvedu ŽNO Plzeň, která se o hroby stará a do jejíž působnosti patří oblast Klatovy, Sušice či Horažďovice.
Pak jsou ale hřbitovy, které nesplňují podminky pro pohřbívání. O takové se stará organizace MATANA, a.s. Takto byl nedávno opraven starý židovský hřbitov ve Švihově, kde je 100 náhrobků v renesančním, barokním i klasicistnímn stylu. O tento hřbitov nyní pečují skauti a město Švihov.
Obnoveny a vyčištěny byly také židovské hřbitovy v Loučimi, v Poběžovicích, Blovicích, v Nýrsku a ve Strážném.
Nový židovský hřbitov v Praze 3 je největší židovský hřbitov v ČR. Na ploše 10 ha je 25 000 náhrobků. Byly zde provedeny opravy staticky havarijnich náhrobků, nezbytné restaurátorské úpravy, zásahy a vyčištění a to vše z prostředků ŽNO Praha a za finančního příspění Hlavního města Prahy. Zachovalý a udržovaný hřbitov, kde jsou pohřbeny i významné osobnosti našeho kulturního života je v Brně-Židenicích. Čítá asi 11000 náhrobků. Udržované židovské hřbitovy jsou např. v Písku, Poličce, Karlových Varech, Třešti,Telči nebo v Jindřichově Hradci.
K židovským hřbitovům a náhrobkům se váže řada pověstí, legend, ale hlavně symbolika. Každý symbol, umístěný na náhrobku má svůj vlastní a hluboký význam. Motivy a jejich výklady jsou velmi složitou záležitostí. Nejčastějším motivem jsou žehnající ruce, koruna (keter), šesticípá hvězda (hexagram), konvice. Dalšími motivy pak zvířata, rostliny, květy, či vinná réva.
Židovské hřbitovy jsou dnes cenné kamenné knihovny. Jsou součástí památkového kulturního dědictví velkého historického významu.
Foto:
Starý židovský hřbitov Nové Strašecí u Rakovníka, zmiňovaný již v r.1650. Poslední odpočinek mých předků od r.1724. Židovská komunita v tomto malém městečku přestala existovat v r. 1940. Osm mých předků žádné hroby nemá, zemřeli v Osvětimi v r. 1942.
