Není to tak dávno, co se v mé chovné stanici narodily císařským řezem krásná 4 bílá štěnátka rasy Bolonský psík. A protože to byl v mé chovné stanici třetí vrh, tak štěnátka se musela pojmenovat tak, aby první písmenko bylo C. Narodili se 3 pejsci a jedna fenečka. A aby jsem nevybírala jména jen já, tak mně pomáhají jména vybírat také mé dvě dcery. Nakonec se vybrala jména Casper, Cewin, Cody a Cornelie.
Den po dni jsme je všichni sledovali, jak pijí od maminky mlíčko, v prvních dvou týdnech jsem je denně vážila a čím více dnů přibývalo, tím víc jsem si byla jistá, že všechna jsou životaschopná a v budoucnu že z nich budou krásní a zdraví psí jedinci. A když jim byly 3 týdny, byl čas jim hledat nové lidské rodiny. A tak jsem napsala první inzeráty a to zejména na pejsky, nebot díky mým webovým stránkám byla fenečka zamluvená již od prvních hodin jejího života. Netrvalo dlouho a postupně si pejsky zamluvily další rodiny. Ba dokonce bych potřebovala více štěnátek, abych mohla uspokojit všechny zájemce. A tak některé jsem poslala do jiných chovných stanic, kde zrovna mají nebo budou mít štěnátka. Ve většině se s jinými chovateli známe, patříme pod jeden chovatelský klub a takto si navzájem pomáháme svá štěnátka umístit do rodin.
Od 4 týdne jejich života začínám štěnátka přikrmovat, aby až budou od matky odebrány byly schopny se najíst a nespoléhaly jen na mléko od matky. Většinou dostávají různé paštičky, tvaroh, uvařené masíčko smíchané s namočenými granulkami nejlépe ve vývaru, jablíčko a sýry. A všechno jim chutná, a štěnátka jsou pak čím dál živější, jak postupně rostou.
Mezitím, co rostou a socializují se (máme všude podložky, aby na ně močily, což také dělají - tak chytří jsou) musím odeslat veškeré podklady porakyni chovu, která se postará o zbytek. Pošle dodané papíry na CMKU, odkud mně pak dojdou Papíry původu každého štěnátka. Než odejdou do rodin tak mojí povinností je je nechat naočkovat, odčervit a očipovat. Zároven nechávám každému štěnátku vystavit Europas,aby zájemci mohli s pejskem vyjet i za hranice.
Když toto vše je hotové, tak nejdříve ve stáří 8 týdnů může štěnátko do nové rodiny. Do této doby by měly být štěnátka se svou matkou. A pro mne jako chovatelku dovršení 8 týdne je nejhorší období. Těžké je loučení s každým z nich. Jako by se člověk zbavoval svého dítěte. To říkají všechny chovatelky. Pokaždé, když je předávám mám oči uplakané a pokaždé žiji v naději, že se budou mít dobře a že budou hýčkáni a milováni a nebude nouze o pohlazení. S některými se dokonce vídávám na výstavách nebo za námi jezdí na návštěvu.
Trvá to u mně tak týden, než se smířím s tím že už ty své devastátory a demoliční četu nemám doma. Co ty dokážou zničit svýma tenkýma zoubkama je až k neuvěření. A to jejich vzájemné hašteření je lepší jak sledování televize. A právě proto to loučení je tak těžké, když si představím ty jejich hry, ty jejich jazýčky na mé tváři a mnohdy doprovod všude kam se hnu - i na WC.
A tak tento víkend byl zrovna víkendem loučení, víkendem slz a víkendem naděje, že se snad budou mít dobře. A pokud se zadařilo, tak máme nakrytou další fneku pejskem ze Slovenska a tak další štěnátka by mohla být okolo 4. dubna. Na ultrazvuk s ní půjdu 23, února, pak budu chytřejší a budu se moci připravit na další vrh.
