Je to oříšek. První zaměstnání, první houskový knedlík, první svíčková, první natřený plot i první nahozená zeď, první vystoupení s orientálním tancem, první cesta po ostrovech Atlantiku. To vše jsou zážitky patřící do kategorie „Poprvé." Jak vybrat to opravdové a nej? O pár zážitcích, které stály za zveřejnění, jsem již psala.
Teď se zmíním o tom nejčerstvějším. To „Poprvé“, které z mého pohledu, stojí za to, je moje první babičkovství. Hned vysvětlím proč. Sama mám dvojčata, holku a kluka. Od jejich prvního křiku až do doby než šli do školky, to byl nepřetržitý, nekonečný a hlavně rychlý sled událostí, které jsem nestíhala prožít a vychutnat. O to víc si teď užívám při hlídání vnučky. Už doba, kdy byla „Šťouchalína“ v bříšku, byla pro mě samá novota. Za nás byl trychtýř na poslouchání srdíčka, maximálně něco navíc v porodnici, a teď tolik novinek, co vše se sleduje a zjistí.
Jelikož bydlíme všichni pod jednou střechou, ale každý ve svém bytě, mám jedinečnou možnost pozorovat a koukat, jak se malá mění, a co postupně umí. Nemíním se rozplývat nad tím, jak je úžasná a jedinečná. Je to normální vývoj a jasně, že každá babička ví své. Ale přesto - třeba takový kašel. Nikdo to toho prcka neučí a on to umí.
Je to jen můj úžas a obdiv zrození nového života a jeho dokonalostí.
Jaké bylo to vaše „poprvé“? Co vám nejvíce utkvělo v paměti, na jakou událost či činnost, kterou jste dělali prvně, nejraději vzpomínáte Zúčastněte se naší soutěže a napište nám svůj příběh na téma „Poprvé“. Více informací o soutěži najdete zde.
