Zjara před pár lety jsme se s mým mužem vypravili po vlastní ose do Španělska. Během okružní cesty jsme zavítali i do Granady v Andaluzii. Našim cílem byla návštěva proslulé pevnosti Alhambra, zahrady Generalife a původně arabské čtvrti Albaicín. Nebyl to ovšem jediný důvod, proč jsme se vydali v tuto dobu právě sem. Tím druhým důvodem byla Slavnost Kříže, která se v Granadě koná každý rok 3. května.
Po přenocování v Córdobě jsme dorazili do slavnostně vyzdobeného města něco málo po poledni. Našli jsme si ubytování a vyrazili objevovat. Potkávali jsme dospělé i děti v cikánských krojích typických pro tanečníky flamenca. Mimochodem. Kroje se prodávají ve speciálních obchodech včetně doplňků a bot. Proplétali jsme se mezi lidmi a obdivovali výzdobu ulic, náměstí, balkónů i atrií.
Kolem vztyčených křížů zdobených červenými nebo bílými karafiáty byly vystaveny různé předměty denní potřeby: velké šátky, keramika, měděné nádobí, potraviny, nářadí, oděvy atd. To vše doplňovaly spousty květin v květináčích. Slavnostně naladění lidé se na těchto místech zastavovali, povídali si, tancovali za zvuků vesměs reprodukované hudby, občerstvovali se. Tak se pohybovali mezi jednotlivými stanovišti až do časného rána.
Jaké bylo naše překvapení, když jsme za dva dny přijeli do Cartageny - přístavu na jihovýchodě Španělska a zažili Slavnost Kříže znovu. Líbila se nám víc než ta první. Všude hrály živé kapely! Bylo poznat, že se jedná o menší centrum, kde mají lidé k sobě blíž.
Atmosféru v obou městech jsme se snažili zachytit na fotografiích.
Po návratu domů jsem se chtěla o původu Slavnosti Kříže dozvědět něco víc. Na internetu jsem našla jen kusé zmínky a tak mě napadlo vyzkoušet španělskou Wikipedii. Informace tam "kupodivu" :-))) byly.
Existují dvě verze jejího původu:
1. Svátek má předchůdce v pohanské oslavě příchodu jara. Lidé ozdobili strom (něco jako naše májka?) nebo vztyčili totem (symbol předků), na který dávali ozdoby nebo květiny, a vše doprovázeli rituálními tanci a zpěvem. S příchodem křesťanství byl svátek přizpůsoben nové víře náhradou totemu za křesťanský kříž.
2. Křesťanská legenda říká, že roku 324 n.l. našla matka císaře Konstantina - Helena z Konstantinopole - dřevěný kříž, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Na počest této události se vždy 3. května - někde nejbližší následující víkend - slaví tento svátek.
A ještě jedna věc mi nejde do hlavy.
Ve výzdobě křížů nikdy nesmí chybět jablko nebo hruška probodnuté rozevřenými nůžkami. Myslela jsem si, že můj překlad je chybný, dokud jsem na jedné z našich fotografií tyto artefakty skutečně nenašla. Ovšem smysl mi uniká. Třeba mi jej ještě někdo vysvětlí?
