Tohle město vnímám od druhé poloviny 20. století. Bývalo radostí se kochat jeho krásnou architekturou i pohledem na pohledné obyvatelstvo, chodící tehdy po chodnících. Pražské původní obyvatelstvo bývalo špatně placené, volných bytů byl nedostatek. Množit se moc z vlastních zdrojů nemohlo, vymíralo nebo emigrovalo na západ.
Bývala radost procházet se po ulicích, jen tak a pro radost. Mnohokrát jsem šel po chodníku svým směrem, proti mně šla krasavice, otočil jsem se a s nadšením jsem za ní šel nazpět. Teď už to vůbec nepadá v úvahu.
Morava a Slovensko do Prahy posílalo mladé ženy druhé, ba i první jakosti!
Architektura nám zůstala, s pohlednými chodci na chodnících je to hrůza! Za málo posledních desetiletí se sem přistěhovaly statisíce nevzhledných, nepražských obyvatel. V minulém režimu by je pro špatný vzhled, tam u nich v polích, nezaměstnali ani v JZD, na kydání hnoje. Kam tedy s nimi, šup do Prahy! Své nové venkovské krasavice teď odesílají přímo do eurových zemí.
Minulý týden mé zhnusení vyvrcholilo. Šel jsem po poledni pražskou Spálenou ulicí. Tolik ohyzdných lidí jsem nikdy neviděl, po celém, mnou procestovaném světě! Ošklivé tváře od narození, neforemné postavy, vady chůze, o holích či s berlemi, nevkusně oblečené. Šeredné obyvatelstvo. Hnus nenapravitelný!
Ani obojí večerní hlavní TV zpravodajství neukazují nic hezkého. Jen invalidy, znetvořené děti, nevyléčitelné pacienty. Nesmí se ale ukazovat mládí, radost, krása a síla, pokud to ještě je?
Mám teď dojem, že ČR má jenom znetvořené obyvatelstvo a mladé invalidy. Ve sdělovacích prostředcích za ně mluví a propaguje je vozíčkář Krása. Mluví tedy asi za většinu současného obyvatelstva, při příštích volbách ho budu volit za prezidenta ČR!
Jestli německá „Ježibaba“ vlastně nemá trochu pravdy, při kolonizaci Evropy muslimy. Mohlo by se tu rodit více krásných a zdravých lidí!? Byli by ale trochu černější. „Makrela“ si možná vidí dále, než na špičku nosu.
Každá revoluce znamenala změnu k horšímu; věděli to už Rakušané. V pražském případě znamenala osídlení města nevzhlednými osídlenci!
Pokud jsem při cestování Evropou pozoroval tamní tváře, vídal jsem krásné ženské tváře v Polsku, Ukrajině, ba i v Albánii.
Teď už nám v Praze zbývá jen dívat se nahoru, na ty historické památky a uskakovat před jedoucími auty.
Takováhle kolonizace města může ochromit i turistický ruch, cizinci přestanou přijíždět za kdysi krásnými, teď už neexistujícími děvčaty.
