Ilustrační foto: pixabay.com
Trochu protřelá a plná studu v sobě, nebuď nesmělá, když žiješ v téhle době. Trochu záhadná a v duši tolik zmatku, nebuď bezradná, když míjíš křižovatku. Trochu důvěrná a pak zas na petlici, v tváři průměrná, tak nehraj krasavici. Co tě rozteskní, to, že tě život tepe, dámo groteskní, stvoření velkolepé?
Hodnocení článku:
11 hodnocení
SDÍLET
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Hana Šimková
23.5.2016 08:10
Zuzanko, pokud ty svoje básně nevydáš knižně, bude to velká škoda. Jsou opravdu jedinečné.
Hana Rypáčková
22.5.2016 19:55
Ještě , že máme ty hvězdičky. Jsi nevyčerpatelná *****
Libor Farský
22.5.2016 00:48
Co dodat? Nechť za mne promluví hvězdy!
Hledám slova (a to jsem prosím ukecaná), ta správná slova ... krásná, dávám jasnou letní oblohu plnou hvězd i s měsícem. :-) Líbí, jako všechny od Tebe.
Karel Boháček
21.5.2016 18:14
no to je grandiozní ,škoda ,že to není ještě delší...
Marie Seitlová
21.5.2016 17:48
Moc pěkné *****
Jiří Libánský
21.5.2016 17:40
Ty jsi Zuzano stvoření velkolepé, když dokážeš napsat takové verše.
Anna Potůčková
21.5.2016 17:32
Moc hezká básnička, co slovo, to ode mně hvězdička *****
Hana Šimková
21.5.2016 16:02
Co báseň, to pravá perla.
Helenka Vambleki
21.5.2016 15:42
Dávám souhvězdí Velké medvědice a obdivuju, obdivuju, obdivuju, takhle já to nikdy nesvedu