Padesátý den po začátku svátku Pesach slaví Židé další významnou náboženskou slavnost svátek Šavuot. Toto hebrejské slovo doslova znamená "týdny", protože oba svátky oddělené obdobím sedmi týdnů, spolu vnitřně hluboce souvisejí. Svátek Pesach, připomínající osvobození z egyptského otroctví, je svátkem svobody fyzické. Lidská svoboda je však úplná jen tehdy, je-li i svobodou ducha. Tu v židovské tradici přináší po sedmitýdením putování z Egypta darování Tóry - Božího učení - na hoře Sinaj. Slovo Tóra znamená "návod", "pokyn", "nauka" a jako Boží slovo představuje věroučný základ judaismu. Tóra je během jednoho roku přečtena v synagóze při šabatových bohoslužbách, komentáře k ní představují nejvlastnější rys židovské náboženské tradice. A s odkazem na Tóru se můžeme setkat i v židovských modlidbách.
Tento židovský svátek silně připomíná křesťanské letnice. Je to opět svátek termínově pohyblivý a letos připadne na 12. června. V diasprách jsou týdny mezi Pesachem a Šavuotem ve znamení smutku. Tato doba se nazývá "omer". V té době bylo zahubeno mnoho Židů v pogromech, byly zničeny velké židovské obce v Německu a v sedmnáctém století byli Židé pronásledováni a zabíjeni Bohdanem Chmelnickým v Polsku.Na znamení nejvyššího smutku si muži nestříhají vlasy a neholí vousy. V době omeru jsou zakázány i sňatky.
Svátek se v Izraeli slaví jeden den a v diasporách dva dny.Židé ho také nazývají "poutním svátkem".a to protože Židé v době kdy stál v Jeruzalémě Chrám k němu putovali z celé země a přinášely první zemědělské oběti v podobě zeleniny a ovoce. Během tohoto svátku bývají synagogy vyzdobeny květinami a zelení.V synagoze má významné místo čtení Desatera přikázání z Tóry a připomenutí příběhu prababičky krále Davida Rút, který se odehrál v době pšeničných žní. Mimochodem na Šavuot připadá výročí úmrtí krále Davida.
V mé rodině bylo zvykem v této době jíst hodně mléčných pokrmů a maminka napekla úžasné medové koláčky. Ke snídani pekla výborné tvarohové palačinky pomazané medem.Celý byt pak vyzdobila zelenými větvičkami a květinami. Mléko a med jsou často uváděny v souvislosti s Tórou, kde je citován král Šamamoun. Mléko je základní potravou kojenců a Tóra symbolizuje naši základní duchovní potravu.Ale nejí se jen mléko a med. Šavuot je přece svátek a tedy i "zdroj radosti".Maminka podle tradic svých předků připravovala tzv. "kreplach" - nudlové taštičky plněné kuřečím mase, játry a osmaženou cibulkou.
Podle "midraše" byl celý svět stvořen s podmínkou, že Izrael přijme na hoře Sinaj Tóru. Proto bych vám ráda připomenula i já ve svém povídání Desatero tak jak je zapsáno v Druhé knize Mojžíšově, kapitola 20:
1. Já jsem Tvůj Bůh, který tě vyvedl ze země egyptské z domu otroctví
2. Nebudeš mít jiného Boha přede mnou: neuděláš si tesanou modlu ani jakékoli zobrazení. Nebudeš se nikomu takovému se klanět
3. Nezneužješ Božho jména
4. Pamatuj dne Šabatu (soboty), abys jej světi. Sest dnů pracuj
5. Cti otce svého a matku svou
6. Nezavraždíš
7. Nezcizoložíš
8. Nepokradeš
9. Nevydáš křivého svědectví
10. Nebudeš závidět svému bližímu jeho dům, ženu atd.
Děláme vše jako křesťané? V žádném případě. Koneckonců židovství je starší víra, z níž křesťanství vzešlo. Křestanství oficiálně přiznalo až v posledním století, že jeho kořeny jsou židovské a že židovské svátky přizpůsobilo své víře a potřebám.A tak vznikly křesťanské Svatodušní svátky - letnice které slouží k uctění Ducha svatého.
Použitá literatura: "Druhá kniha Mojžíšova, kap.20" a Bible - starý zákon "Kniha Rút"
