VANDA Blaškovič
2.7.2016 19:18
Vážený pane Oldřichu, tato skvělá, zdá se, rozporuplná báseň je další ukázkou Vašich širokých tvůrčích metod. Nutí mne, podívat se na Váš profil, neb mám siestu, tudíž čas a dobrou náladu… Báseň je psána subjektivní formou a zásadně se liší od zdejší tvorby. Vaše forma tvorby je tak zvaně hravá a nepostrádá prvky originality.. Z vaší básně čiší nejenom živočišná chuť k jídlu, ale i chuť k běžnému, možná staromládeneckému životu? Či naopak zhmotňuje autentické zkušenosti s léty prožitými po boku švarné kuchařinky? Jsem malinko z básně rozpolcená, vím, moje chyba..:)… Jak se zbavit jejího dráždivého vlivu na organismus i psychiku? Předpokládám, či si dokonce troufnu tvdit, že jste muž s básnickým střevem, kterého trýzní občas nesnesitelný hlad a chuť někoho zakousnout. Jakékoli libé i nelibé pachy vás zřejmě uvádějí do transu. Nedivím se Vám !! Jste citlivá duše, prožívající každý okamžik na 100%... Z veršů i fota se skutečně na nás line vůně knedlo-vepřo-zela….až pohltí nás zcela !!...:)) Váš neklid se společně s naším neklidem a zvědavostí v závěru básně stupňuje, graduje, objevují se dokonce prvky paniky až hrůzy….a nedivme se pak autorovi, potažmo nám, že vyúsťuje v uchopení skleničky. Jedné, druhé, třetí….Tak na zdraví, pane Oldřichu Ne všechny Vaše myšlenky jsou zde myšleny žertem…)) nabádají nás všechny, zamysleme se nad sebou !..:)) Myslím, že jste se touto tvorbou zařadil rázem mezi prokleté básníky. Mne jste ovšem docela pobavil….:) a du si koupit pěkně prorostlou, vepřovou krkovičku..:)