Milé dámy, jistě se leckterá z vás s větou "Jdu na jedno, čau!“ ve svém životě setkala. Zdánlivě nevinné oznámení, které, když o něm přemýšlíte, může mít několik verzí a mnoho polopravd. Nejdříve člověka napadne hláška z filmu Zdeňka Trošky, která dodá vaší - už tak laskavé tváři - chápavý úsměv. Ten však po chvíli pomalu mizí, když si uvědomíte, že tato věta je lživý výrok, který chlapi používají proto, aby nás ošálili, protože, který muž jde do hospody na jedno pivo? Ani jeden, co by tomu řekla přinejmenším druhá noha.
Myslím si ale, že dvě piva stačí opravdu jen slabším jedincům, naši chlapi mají hubu na větší příjem tohoto zlatavého moku. A pak jsou tu situace, kdy muži přijdou domů veselí a vypravují nám historky, které nás vůbec nezajímají, vyslechneme je a myslíme si své. Ještě horší ale je, když veselí nejsou, oni tam vlastně ani jít nechtěli, ale byli přinuceni vaším nemožným chováním, prostě si milé ženy za to můžeme samy.
Velice lživá a vůbec nejhorší varianta je, když přijdou domů, sice pozdě, ale místo aby smrděli, tak voní a jsou úplně střízliví. To nám potom, holky, nezbývá nic jiného, než se jít vybrečet třeba na balkon, ale s tím už se každá z nás musí poprat sama a po svém. Zkuste to vzít z té lepší stránky, jak zazní tato kouzelná věta, máme jistotu, že budeme mít pár hodin pro sebe, můžeme si v klidu třeba číst, klábosit s kamarádkami po telefonu nebo při kafíčku, nechat si udělat hlavu, dát si dvojku červeného nebo si jít zacvičit. A to všechno v klidu, oni nás ti naši chlapi vlastně mají rádi, že nám tohle všechno dopřejí, tak si to milé ženy užívejme, šel na jedno, čau!
