Letos jsem si konečně splnila další přání a doletěla do Francie, konkrétně do Provence. Sice jen na pár dnů, ale i tak jsem se moc těšila.
Nádherný let nad prosluněnými mráčky, a potom přistání v Nice. Příjemná atmosféra, milá průvodkyně a dva vysmátí řidiči mikrobusů, kteří si s námi během cesty do hotelu hned začali povídat. Pro „lepší“ porozumění používali všechny jazyky, které znali.
Tohle všechno jako by předznamenalo celý náš následující pobyt. Příjemní lidé, nádherné okolí, památná místa, některá ovšem, díky současné situaci, velmi smutná.
V Nice – dvě pietní místa - smutná připomínka nedávné tragédie – plyšáčci, vzkazy zemřelým, svíčky. Je velký rozdíl v tom, když tohle člověk vidí v televizi nebo přímo v reálu. Přemýšlí o tom, zda vše muselo dojít tak daleko, myslí na rodiny těch, pro které zde ta místa vznikla.
Další zastávkou bylo město Cannes. Festivalový palác - pláž před ním právě vyklízela policie, protože se tam konal hudební festival a díky zkušenosti z Nice již nic nenechávali náhodě. Všude vojáci, policisté, ve vzduchu vrtulníky – kolem slušní, ochotní a příjemní lidé, kteří bez řečí poslouchali jejich pokyny.
V Monaku se nám zdálo, že jsme se těmto opatřením aspoň na chvíli vzdálili. Jen do okamžiku, než jsme si v parku před Knížecím palácem všimli vojáků, kteří neustále procházeli mezi lidmi a pozorovali nejen turisty, ale také vše, co kdo kde odložil.
Následovalo mnoho krásných zážitků - všechny se vyjmenovat nedají, ale aspoň počasí, které vyšlo na sto procent, koupání v moři, večerní procházky a moje pokusy domluvit se francouzsky po absolvování prvního ročníku kurzu francouzštiny. Zezačátku se zdály beznadějné, ale jakmile jsem zjistila, že Francouzům stačí říci – mluvte pomalu, prosím – hned to bylo lepší. Mají radost, že se někdo snaží, a začnou mluvit v krátkých jednoduchých větách, takže se domluví i člověk, který s francouzštinou začíná, jako já.
Mám mnoho krásných fotek z této dovolené, ale žádná fotka nenahradí příjemný pocit z milých, vstřícných lidí a smutný dojem z událostí, které je tak strašně poznamenaly.
