Stačí se jen dívat každé úterý a čtvrtek na televizi a bude vám to také jasné. Nejen, že jsou kameniční lékaři maximálně vstřícní a ochotní udělat pro každého pacienta vše po zdravotní stránce, ale v mnoha případech jdou až nad rámec svých pracovních povinností. Sami vyhledávají problémy pacientů a řeší je, i když si to pacient kolikrát nepřeje...
Ano, až tak mimořádní jsou ! Například pan doktor Bobo neváhá a dělá pacientce doprovod v kamionu celý den a celou noc! Jen tak. Dobrovolně. No, znáte někdo takového laskavého a ochotného lékaře ? Já taky ne. A pan doktor Mázl nejen, že vezme každou pacientku bez objednání, ale klidně ji hned i vyšetří a dokonce i vyslechne celý její životní příběh! U nás se musíme objednávat.
A takových situací je mezi kamenickými lékaři a dětskými lékaři z Ordinace v růžové zahradě spousta. Fakt je ten, že výjimku tvoří doktorka Marika, ambiciózní mrcha, která při operacích víc pacientův život ohrožuje, než mu prospívá, ale výjimky se najdou přece všude. A ta vrchní sestra je taky trochu „pošahaná“, ale ta naštěstí neléčí.
To můj obvodní doktor mi nenechá ani cholesterol vyšetřit, i když ho o to požádám! Prý mám jít k internistovi. A v nemocnici na neurologii, kam jsem posledních deset let chodila, jsem se zase dozvěděla, že si mám najít neurologa ve městě. Oni se prý věnují hlavně výuce studentů...Vidíte, a já jsem se bláhově domnívala, že nemocnice mají sloužit hlavně pacientům ! A s panem profesorem mluvit nemůžete vůbec. Sekretářka vás hned vyprovodí ze dveří.
Pravda je, že můj gynekolog asi nemá takovou milostnou minulost jako pan doktor Mázl, ani mu neumřelo několik žen, ani nehledal přítelkyni v baru mezi zpěvačkami. Ani neznám žádnou „paní doktorovou“, která by osobně obsluhovala někde v baru. Ale jak je vidět, všechno je možné. A hlavně je vidět, že v Kamenici jsou ti lékaři tak nějak „z lidu“. Nevyvyšují se, nepřehlížejí vás, ani vám nedávají najevo, jak moc je svými problémy zatěžujete. Kéž by bylo takových lékařů víc!
