Lidé, kteří uvízli v dluhové pasti a v obtížně řešitelné situaci podlehli svodům lichvářů, většinou nevědí, kam se obrátit o účinnou právní radu, či kde si na neetické a nezřídka protizákonné jednání stěžovat. Podle průzkumu agentury GfK očekávají pomoc a řešení situace u organizací, jako je například SOS – Sdružení ochrany spotřebitelů, nebo u ombudsmana.
Jenže tyto instituce nejsou oprávněny provádět příslušnou kontrolu, případně udělovat sankce za porušení zákona. „Lidé pak často mají, bohužel, pocit, že jejich situaci nikdo neřeší a že podobné podvodné či neetické jednání projde bez trestu,“ říká Michal Mejstřík, profesor Univerzity Karlovy a jeden z autorů projektu Navigátor bezpečného úvěru, který bojuje proti nezodpovědnému zadlužování českých domácností. To paradoxně nejvíce pomáhá právě těm, kdo pravidla porušují. Spotřebitelé totiž na snahu bojovat s nimi následně abdikují s tím, že to „stejně nemá cenu“.
„Osobně oceňuji aktivity, kterým se SOS – Sdružení ochrany spotřebitelů a podobné organizace dlouhodobě věnují, spotřebitelé by ale měli vědět, že to nejsou instituce, na které se v případě problémů s úvěrem mají obrátit,“ vysvětluje profesor Mejstřík.
Dozor nad dodržováním zákona o podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru provádí téměř výhradně Česká obchodní inspekce (ČOI). Kromě dohledu nad dodržováním tohoto zákona mají spotřebitelé možnost se na ČOI obrátit také v případě, kdy dochází k porušování obecných práv spotřebitele (například při podezření na nekalé obchodní praktiky). Podnět na ČOI je možné podávat on-line formou na webu www.coi.cz.
Spotřebitelé také mohou oslovit institut Finančního arbitra. Ten v oblasti spotřebitelských úvěrů rozhoduje spory, pokud jsou splněny další podmínky uložené zákonem o finančním arbitrovi a dalšími právními předpisy, mezi spotřebiteli a věřiteli, nebo zprostředkovateli. K podání návrhu je možné využít Průvodce podáním návrhu nebo formulář dostupný na stránkách www.finarbitr.cz.
Existuje také několik nestátních a neziskových organizací, na které se spotřebitelé mohou v případě potřeby obrátit (například Asociace občanských poraden či Poradna při finanční tísni). Většinou tak ale mohou činit až v případě, kdy již mají spotřebitelský úvěr uzavřený a narazí na problémy ze strany poskytovatele.
„Stále zůstává jako hlavní pravidlo úvěr neuspěchat, pečlivě pročíst jeho podmínky, případně si vzít smlouvu domů a v klidu ji prostudovat s dalšími lidmi. Nic nepodepisovat na místě, nebrat si úvěry přes telefon či na ulici,“ varuje profesor Mejstřík.
Ideální cestou, jak se vyvarovat budoucím problémům s úvěrem, je pečlivě vybírat, u koho si jej vezmeme. Podle zjištění Navigátoru bezpečného úvěru jsou nejlepší cestou takzvané nebankovní značkové společnosti a banky.
