Zajímavé téma na zamýšlení, ale nic mne nenapadlo. No nic, tentokrát nic psát nebudu, řekla jsem si, vždyť o nic nejde.
Jednou ráno mi přišel mail, hudební vzpomínání o Ostravě. Při jeho poslechu se mi zamlžily oči. Písnička a obrázky mne v tu chvíli chytily za srdíčko a vrátily zpět do dětství. Písničku jsem milovala od mala. A v tu chvíli jsem věděla, co napíši. Možná se od tématu trochu vzdálím, ale musím se o to s vámi podělit.
Narodila jsem se v Ostravě a postupně s věkem jsem ji začala poznávat. Koksovna Karolína, která byla v Ostravě zrušena a na jejím místě vyrostl veliký komplex obchodů, banky, fitka, kino CineStar... Nová Karolina. Náměstí Lidových milicí, kde dříve jezdily tramvaje, později trolejbusy a dnes Masarykovo náměstí, zde stojí Stará radnice, z níž je nyní v určitou hodinu slyšet nádherná zvonkohra. Zoo, Nová radnice, obchodní dům Ostravica, známý také pod názvem Textilia, kde jste dostali koupit vše od kapesníku po svatební šaty, oblečení pro miminka i dospělé, látky, galanterie, boty apod. Takový významný obchod, kam chodila spousta lidí, tehdy tak významný, dnes je ostudou Ostravy. Budova chátrá a pomalu se rozpadá. Moc ráda jsem tam s maminkou chodila nakupovat.
Bazaly- fotbalové hřiště stojí od roku 1959, před pěti lety byl prodán a nově otevřený má být do konce roku 2018. Nová radnice dostala nový kabát a z její věže je vidět daleko po celé Ostrav. Za krásného počasí jsou vidět i Beskydy. Komenského sady, tady jsem jako malá chodila s kamarádkou s kočárkem a panenkou, prošly jsme se po parku plném barevných květin, růží a tulipánů. To byla nádhera. Posadily jsme se na lavičku, vedle na louku položily deku a mohly jsme si tam hrát. Dokázaly jsme tam vydržet i půl dne. V tomto parku byla postavena pionýrská dráha, kde jezdil vláček a vozil děti (asi 30min) po okružní trase parku. Vydrželo to zhruba 2 roky. Dětem se to líbilo. Dnes je v parku pěší a on-line zóna. Květiny byste hledali marně, laviček ubylo. Alespoň louka a stromy krášlí park.
Vím, že je to nostalgická vzpomínka mého srdce, ráda bych vám vše ukázala a ne jenom o tom vyprávěla. Ne, nechtěla bych to vrátit zpátky, vždyť život jde tak rychle kupředu a vše jsou jenom vzpomínky. Ale i v těch vzpomínkách je nějaká lítost. Lítost nad zničenými památkami, historickými budovami, které mohly Ostravu reprezentovat. Škoda. Ale i radost z nového, Zoo se rozrostla, ale prohlídku dnes zvládneme za 2-3 hodiny. Jako malá s rodiči a bratry jsme prohlídku začínali v 9 ráno a končili večer kolem 17 hodiny maximálně spokojeni.
Ráda bych vás pozvala do staré části "černé" Ostravy a Vítkovic, ale i do té dnešní, nové a moderní, rozšířené o části Poruby, Zábřehu nebo Dubiny.
Zavzpomínejte si se mnou u písničky a starých fotek z mailu, snad se to bude líbit i vám. K nové a moderní Ostravě přidávám fotografie, jak vypadá dnešní Ostrava, která stále zůstává v mém srdci.
Více fotografií Ostravy v mé Galerii.
https://www.facebook.com/plugins/video.php?href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fkomentovane.prohlidky.ostravy%2Fvideos%2Fvb.181863811876211%2F1152416398154276%2F%3Ftype%3D3&show_text=0&width=560
Tato písnička má ještě jednu sloku:
Přes celý svět, já šel bych hned, shlédnout tam ten krásný kout, na rudou zář, tvou černou tvář, nemohu zapomenout. Ve dne v noci na tě vzpomínám, až se vrátím zas ti srdce dám, Ostravo má, za horama, ty jsi moje láska jediná.
