Asi už každá z vás jednou dostala pozvánku na tzv. "Slet čarodějnic". Pálení čarodějnic bývá vždy v poslední dubnovém večeru a stalo se lidovým zvykem po celé naší zemi. A tak si určitě každá z nás opráší koště a nezapomene přiletět k obřadu.
Noc ze 30.dubna na 1.května je dodnes živý a velmi starý lidový svátek. Zřejmě pochází ze starobylého keltského svátku Beltine. Oblibu a význam tohoto svátku nedokázal zlomit ani vliv germánské kultury či křesťanství. To si ho trochu přizpůsobilo církevním potřebám. Beltine znamená v překladu "oheň".na uctění slunečního boha Belena - učitele druidů a jejich ochránce. Dalším obyčejem je pak tradiční stavění májek,.které se ozdobí barevnými stuhami. Dodnes stavění májky je výsadou svobodné mládeže, hlavně na vsích.
Beltinská noc byla také i nocí milenců, ale také naopak. Během této noci se mohl pár také rozvést. Keltská manželství uzavíraná 1. srpna bylo možno po uplynutí necelého roku ukončit. Z této doby také pochází zvyk líbat se na prvního máje pod rozkvetlou třešní, břízou i jiným stromem a zdobit své příbytky rozkvetlými květinami a větvičkami.
Možná, že si vzpomenete na různé starší filmy, kde se tématika okolo pálení čarodějnic vyskytuje. Mě nejvíc oslovila verze Babičky, natočená v roce 1971, kde část filmu s názvem "Májové tance" je věnována 30.dubnu, kdy ještě zdravá a veselá Viktorka v podání herečky Libuše Geprtové skáče přes zapálenou vatru. Také jsou vidět zapálená smolná košťata, která se vyhazovala do vzduchu, a to, aby srazila létající čarodějnice.
Naši předci byli velmi pověrčiví a věřili v magickou moc právě této noci. Zlé síly jsou prý během ní ještě silnější a právě v onen čas se čarodějnice slétávají na svůj noční sabat, vedený samotným dáblem, kde rokují, jak lidem během roku mohou ubližovat. Úkolem každé správné hospodyně bylo zabránit nekalostem a nepravostem čarodějnic i dábla. Na ochranu musely být dveře opatřeny křížem. Dům pak byl vykropen svěcenou vodou. Před vrata domu i chléva se položila řezanka a vyrýpnuté drny, do kterých se zapichovaly ostré trny. Čarodějnice, která by pak chtěla vstoupit, poranila by se. I muži se do boje s čarodějnicemi zapojili, a to tím, že na návsi práskali bičem, stříleli z pušek a hlavně chránili zapálenou vatru..
Bohužel církevní inkvizice pochopily očistnou moc ohně příliš doslovně. Jako prostředek k vymýcení zla. .V loni na setkání íčkařů jsme někteří z nás navštívili zámek ve Velkých Losinách .Na tomto zámku probíhalo nejvíc čarodějnických procesů .V 17. století na Šumpersku a Jesenicku byla upálena cca stovka lidí. Vypráví o tom film "Kladivo na čarodějnice" režiséra Otakara Vávry, natočený na motivy stejnojmenného románu od Václava Kaplického, kde v hlavní roli inkvizitora Bobliga si zahrál Václav Šmeral. Film byl natočen v roce 1969.
Poslední čarodějnice v Evropě byla upálena koncem 18. století ve Švýcarsku. Dnes na zapálených hranicích si za jásotu přihlížejících pochutnává oheň jen na figuríně odporné babizny ve špičatém klobouku a stoupající kouř odnáší temné síly.
Ještě mě vždy zajímalo, proč se také této noci říká "Filipojakubská", když Filipové a Jakubové mají svátek v jiné dny? Na počátku 20.století totiž obě jména podle starého českého kalendáře slavila svůj svátek 1. května. Ten se později stal už jen Svátkem práce.
V Čechách i na Moravě jsou tradiční místa, kde prý určitě čarodějnice o Valpuržině noci najdete, protože se tam slétávají. Je to brdská hora Plešivec, na Chodsku Haltrava, Beskydy, Petrovy kameny v Jeseníkách, Třístoličník na Šumavě. Nevím, zda je to pravda. Nikdy jsem na těchto místech v noci 30.dubna nebyla.
Přeji všem "čarodějnicím" dobrý let a šťastný návrat.
