Srpen 1968
ILUSTRAČNÍ FOTO: wikipedia.org

Po Pražském jaru přišlo velmi dusné léto,
létají stále ptáci také kytky kvetou,
jenomže v tomto srpnu trochu jinak voní,
jsou cítit střelným prachem, ne tak jako vloni.

A také i těm ptákům do zpěvu moc není,
stejně jak u jiných bylo to těžké probuzení,
s hukotem letadel se jejich zpěvy mísí
a nejsou radostné ten den tak jako kdysi. 

Snad ještě v úterý, určitě ne v tu středu,
bylo nám do zpěvu a vzduch byl plný medu,
tu najednou zní časným ránem jen do ticha,
z rozhlasu vzdorující píseň Petra Ulrycha.

A pak už slyšíme jen samá smutná slova,
která nám opakují po celý den znova,
máme tu okupanty, těch cizích vojsk šiky,
z východu zverbované rudé bolševiky.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
2 komentáře
Jitka Chodorová
Snad všichni si ten den nějak pamatujeme,měli jsme 2apůl měsíční dceru,která měla zrovna svůj první svátek,když přiběhla vyděšená příbuzná a křičela na nás:V Praze se střílí,teče krev... Svátek slavíme nyní v květnu,špatná vzpomínka pro nás všechny.
Zuzana Pivcová
Je to tak, mě srpen 1968 poznamenal nadosmrti. Už tehdy jsem na to psala básničky, ale asi bych si dnes netroufla nějakou zveřejnit.