Dopravák Strouhal na pravidelném poučování vštěpoval výpravčím: ,,Vyvarujete se stereotypu ve službě i v životě. Návyky vás přivedou do velkých nepříjemností. Používejte mnemotechnické pomůcky! Modlete se k mnemotechnickým pomůckám!“
Výpravčí Tomáš Horyna si tato slova zapsal do paměti. Obsazení koleje na řídícím přístroji věnoval vždy zvýšenou pozornost a varovný štítek zavěšoval s nevšední pozorností. Někdy zkoušel i signalisty. Nahrál vědomě na obsazenou kolej. Jakmile postavili, odplivnul si a smutně konstatoval: ,,Ti mne od průšvihu nezachrání!“
Tomáš Horyna, statný čtyřicátník a starý mládenec najednou zjistil, že něco profláknul. Nikdy neměl nouzi o přízeň žen. V poslední době udržuje velmi přátelské vztahy s paní Dášou Havránkovou. Je to ovšem žena vdaná. Navštěvuje Toma někdy večer, když se vrací z aerobiku. Kupodivu jejich vztah zůstává na malém městě utajen. Všemu však učinila přítrž síla zvyku.
Tomáš totiž zakoupil od manželů Havránkových konferenční stolek. Přivezl jej manžel autem na přívěsném vozíku. Paní Dáša přijela také. A zatímco oba chlapi stolek přinesli a instalovali, uvařila si žena kávu a sedla do klubovky! Síla zvyku! Najednou to manželovi došlo.Ona to tady zná! Jenom ten fakt, že Tomáš byl o hlavu větší, zamezil střetnutí. Od dalších setkání pak bylo upuštěno. Tato záležitost silně připomíná televizní seriál Bakaláři. Muž, který byl u milenky za rohem, vrátil se s odpadkovým košem v pyžamu domů. Vždycky totiž chodil ten koš pravidelně vysypávat.
Ve stanici se objevila asi čtyřicetiletá plavovláska. Tomáš byl jejím zjevem zcela fascinován. Vyklubala se z ní nová signalistka. Výpravčí zahájil na tohle stvoření frontální útok. Použil všech fíglů a technologických postupů při dobývání žen. V pauzách začala chodit na kávu do dopravní kanceláře. Nesmělé dotyky se změnily ve vášnivá objetí za blokem. Výpravčí posléze začal v noci chodit na stavědlo. Paní Lenka, jak se signalistka jmenovala, najednou vytvořila celou škálu pohybů a úkonů. Toma to vzrušovalo. Ve službě to jaksi nešlo. Ve svém volnu to ale byla jiná. Milenec přicházel z domu ve vlakových přestávkách.
Přiblížil se v noci ke stavědlu a zaťukal na dveře smluvený signál. Lenka jej vpustila, zavěsila se mu kolem krku. Během vášnivých polibků nacouvala ke stolu a ze šuplete vytáhla malý kus koberce. Měl poutka a byl připraven na zakrytí pěti světel kontrolek návěstidel. Kontrolky silně osvětlovaly prostor stavědla, a to stálo u rušné silniční křižovatky. Kontrolky byly zakryty, stolní lampa zhasnuta. Vášeň mohla propuknout!
Dlouho se tak dělo ke spokojenosti na obou stranách. Setkání se podobala jako vejce vejci. Zaťukání, vášnivé objetí, šuple, malý kus koberce s poutky a zatemnění rušivého světelného zdroje. Oba milenci si začali zvykat na zavedený technologický postup. Do vztahu se ale vloudila síla zvyku.
Jednou Tomáš přijel z nějakého zájezdu. ,,Lenka má službu, navštívím ji na stavědle,“ rozhodl se. Bylo po půlnoci. Výpravčí se blíží, když vtom za stolem zhasla lampička. Jedním pohledem zhodnotil situaci a chystal se zaťukat.
Pak to uviděl. Nepříjemně zářící kontrolky byly opatřeny malým kusem koberce! Tomáš vystřízlivěl. Ztratil k ženě důvěru. Měla tam jistě jiného milence a prozradila ji stejná síla zvyku, jako paní Havránkovou!
