Obraz Počátek světa od Gustava Courberta je v pařížském muzeum impresionistů Musée d’Orsay. Tam jsem ho i vyfotografovala.
Cituji: Dnes, po více než století od vzniku obrazu Počátek světa, by nás obraz tohoto tématu neměl zneklidňovat. Přesto realistická vize i malířské umění k nám natolik intenzivně promlouvají, že vůči tomuto obrazu s takovou hloubkou výrazu nemůžeme zůstat neteční.…..:) Ve včerejším prázdninovém ránu jsem byla inspirována k napsání tak trochu šlitrovské říkanky tímto světoznámým obrazem, ale i smutnou básní Zuzany P. a v neposlední řadě hezkým vztahem doma...tak si dovoluji předložit takové malé, odlehčené prázdninové trojrozjímání. Kopie obrazu nám visí v koupelně....:), škoda, že ne originál...
Lidičky, zahoďme konečně tragické tóny,
před sebou rozsviťme duhové lampióny.
Pak měkké světlo světlušek
vynese nás do výšek...
Má lásko vášnivá,
rozevři kolena.
Hodím tě na divan,
jsem přece tvůj milovaný bonviván♥
Ach, ty můj zlatý tajtrdlíku,
již zas sedíš na uhlíku?♥♥
Že vzbuzujeme pohoršení?
Že potřebujem rozhřešení?
Lidičky, žijme vesele,
propleteni do sebe.
Buďme jako pomlázka,
vždyť život utíká jak prázdninová procházka.♥♥♥
A než řekneš DUP, nezbyde z prázdnin ani z nás ani CHLUP.....:)
P.S. Jak je Vám na duši? Jaké máte naladění? Nechává vás obraz lhostejným, či vás pobuřuje, či se vám snad líbí?♥♥♥♥ ....
