Rok 2017 je pro mě poslední, kdy mi věk začíná sedmičkou, a zakrátko mi již bude 80 a více. V této situaci je nejdůležitější si uvědomit, že ještě nejsem stařeček, který posedává u kamen a točí palci, ale snažím se vyrovnávat mladším a stále bystřím mozek. To znamená číst, luštit sudoku a hlavně zapisovat vzpomínky. Ty zapisuji tak, aby mladí věděli, jak žila naše generace, a vážili si dnešních možností, které mají. Narodil jsem se v předvečer války, rané dětství prožil za okupace, zažil osvobození v květnu 1945, po roce 1948 socialismus, okupaci 1968 a sametovou revoluci 1989. Svoje vzpomínky jsem pro rodinu zapsal do malé kroniky. Dále v projektu Sensen mám příběhy pro Národní kroniku a vnuk se umístil v soutěži Paměti 20 století s audionahrávkou „Můj bezva děda“. Právě známá ze Sensenu mě upozornila na i60. Tady jsem poznal, že jak se říkávalo: „Co Čech, to muzikant“, tak tady platí Co Čech, to literát. Na stránkách vždy nacházím něco, co mě zajímá, těším se na nové příspěvky a komentáře. K letošním Vánocům jsme s manželkou dostali dárek od České televize a to pozvánku do pořadu Sama doma.
Závěrem: Rok 2017 byl úspěšný a snad i v tom nadcházejícím se něco zadaří. Přeji všem příznivcům i60 v Novém roce hodně zdraví a zajímavých příspěvků.
