„Vida! Další Diogénes,“ napadlo mne při pohledu na bezdomovce ležícího za mrazivého rána pod tenkou dekou na lavičce v parku, igelitové tašky s „nezbytnými“ věcmi polehávaly v blízkosti majitele. Nebyl to příjemný pohled, ale nic neobvyklého v kterémkoli městě nebo místě. Podvědomě se mi vybavil jeden z obrazů askety obývajícího sud a současně zcela v rozporu s ním i pojem Diogenův syndrom. Rozpor objasní citace z Wikipedie: „Diogénův syndrom, zvaný také jako syndrom chorobného hromadění věcí (neužitečných, resp. odpadků) a zvířat nebo také syndrom chorobného sběratelství.“ Dle dostupných informací se v mírné formě vyskytuje u třetiny dospělé populace.
Mírná forma zmiňovaného syndromu se zabydlela v mém manželovi, který v dílně shromažďoval vše co považoval za užitečné. Ve finále byla dílna "bermudským trojúhelníkem" kde mizela potřebná nářadí, krabičky, nůžky, nože, odložené šatstvo, časopisy, noviny a mnoho dalšího. Vybavení bytu se pozvolna přesouvalo do suterénu a časem bych možná i já byla uložena do jednoho z úhledných regálů opatřena visačkou označující datum poslední aktivace.
Měla jsem pro jeho sběratelskou vášeň pochopení po několika návštěvách švadleny, která měla v třípokojovém bytu volné dva čtvereční metry pro zákazníky, ostatní prostor vyplňovaly krabice se zbytky látek a předměty nahromaděnými lety, darovanými nebo zděděnými po předcích. Její poklady zabíraly sklep a pronajatou komoru na chodbě paneláku. Nikdy nic nevyhodila, naopak stále něco přinášela. Se zásobami potravin a širokého sortimentu všeho možného by přežila i několik měsíců aniž by musela opustit byt. Nechápala jsem ji, ale musím přiznat, že jsem pociťovala příjemné vzrušení, když mi občas ukazovala některé „cennosti.“
Osobně mám opačný problém, který bych mohla přirovnat k minimalismu. Nemám na mysli umělecký směr, ale svůj životní styl. Nemám problém s odstraněním nepotřebných věcí, jen s tím, rozlišit správně vztah k užitečným věcem a nezbytnostem a tak se mi stává, že se zbavím něčeho, co záhy potřebuji. Přesto převažuje dobrý pocit po odstranění z bytu všeho rozbitého, nepotřebného nebo co se mi nelíbí. Vzpomínky na milované osoby a zážitky mám uloženy v mysli a jen několik málo předmětů mi je připomíná.
Závěrem citát: „ Čím moudřejší je člověk, tím méně má potřeb.“ Digénes Ze Sinópy.
