Na zahradě nejen ráda pracuji, ale také odpočívám. Nejraději v leže ve stínu na mém "levitačním" lehátku, kde si mohu dát své unavené nohy trochu nahoru. Pak už stačí jen zavřít oči, uvolnit se a lehce vnímat, co se kolem děje. Ptačí zpěv se ozývá téměř nepřetržitě. Po chvíli ve směsi zvuků začínám rozpoznávat jednotlivé ptačí hlasy. Jeden z nich si vesele a bezstarostně prozpěvuje, ale je to stále stejná melodie. Z jiné strany se chvílemi ozývá tenoučké a naléhavé pípání. Že by to byla ptáčata na hnízdě? Teď jsou chvíli ticho, možná je máma právě krmí. Po chvíli zase uslyším to naléhavé "píp píp" , ale je bezohledně přerušeno hlasitým "kri kri kri" letícího datla. A už se ozývá rytmické bušení jeho zobáku do kmenu staré borovice. V pauzách občas zaslechnu známé, ale dost vzdálené "kuku". Raději ale nepočítám. Datel utichl a pro změnu nablízku se ozývá melodický kosí zpěv, ovšem rušený vrzáním, hvízdáním a skřípáním několika špačků.
Naše zahrada se stala v posledních dnech oblíbeným místem pro špačky a kosy. A není divu, protože už dozrály třešně. Naštěstí je letošní úroda bohatá, strom je obsypán trsy červených bobulí, a tak je dost třešní pro nás i pro ně. Na spodní větve stromu jsem preventivně pověsila pár ve slunci se blyštících cédéček s myšlenkou, že ptáci pochopí, že se mají věnovat hlavně plodům na horních větvích. Snad to pochopili. Nakonec na vrcholku koruny stromu třesně dozrávají nejdříve a určitě jsou nejsladší. Ptáci téměř nepřetržitě v koruně stromu hodují nebo odlétají s ukořistěnou třešní v zobáku do sousedícího lesa. Nevadí jim, že občas dole pod stromem stojí nějaký ten přízemní člověk a také češe třešně.
Sklizeň úrody však nemusí být každý rok tak pohodová. Loni to bylo mnohem horší. Třešní se urodilo menší než malé množství a ptáci je stačili sklidit ještě dřív, než jsme je ochutnali. Přiznávám se, že v té chvíli, kdy jsem stála pod kompletně očesaným stromem, jsem na ně měla hroznou zlost...
Někde nablízku zavyla sekačka na trávu. Vzápětí mi nad hlavou prosvištělo několik ptáků, kteří překotně opustili třešeň. Vida, co na ně platí! Zvuk sekačky zafungoval i na mě. Překotně jsem opustila své lehátko. Z úvah o ptácích a třešních jsem se vrátila do reálného světa. Je třeba zalévat!
