Skrývá se za mohutnou hradbou, jejíž zeď místy dosahuje až osmi metrů a díky hlubokým a neprostupným lesům nad údolím řeky Křetinky není téměř odnikud vidět. Stoupá se k němu úzkou asfaltkou a až téměř nahoře se z lesa vyloupne rozlehlý hrad, směs gotiky s empírem, tedy středověku s 19. stoletím.
Ještě Karel IV. si ho pořádně cenil. Svojanov ve svém zákoníku Majestas\ Carolina zařadil mezi 11 nejvýznamnějších českých hradů, které neměly být nikdy prodány nebo zastaveny.
Račte vstoupit
Správa hradu nabízí tři okruhy. První seznamuje návštěvníky s životem ve 2. polovině 19. století a vede do interiérových prostor empírového paláce. Všechny komnaty jsou zařízeny stylovým inventářem. Nechybí v nich ani nejrůznější doplňky každodenního života, bohaté textilní dekorace či kuriozity. Druhý okruh vede do tajemných gotických sklepení, seznamuje návštěvníky s právem útrpným a nakonec jim dá nahlédnout do unikátního domu zbrojnošů.
Uvidíte zde dobové zbroje, brnění či zbraně. Raritou je kroužková košile sestavená z 16 000 kroužků. Součástí prohlídky je i středověká mučírna - se skřipcem, klecí pro nepoctivé obchodníky či pouliční děvy, je tu také rumpál nebo pranýř. Třetí okruh představuje venkovní prostory hradu – seznamuje návštěvníky s empírovou budovou a dalšími zajímavostmi. Nad vstupní budovou se například tyčí zdivo renesančního paláce Trčků z Lípy, na němž si můžete povšimnout i fragmentů psaníčkových sgrafit, obnovených v roce 2010. Za prozkoumání stojí i okolí hradu.
Nejkrásnější výhled je ovšem z hradní věže - hlásky. Vypadá pohádkově - nejedno dítě uvěří, že právě zde se píchla o trn do prstu Šípková Růženka. Na hradě je v současné době k vidění několik výstav - Stálá výstava obrazů Aloise Živného, který na hradě od padesátých let žil a pracoval jako kastelán, 750 let města Poličky, je tu také expozice výšivek Petry Totuškové.
Chovejte se ale obezřetně. Na hradě totiž straší. Z jednoho výklenku každou noc vychází tajemná postava malého děvčátka, jež zde prý kdysi tragicky zahynulo...
