Jejím cílem je zvyšovat povědomí o fibrilaci srdečních síní, což je arytmie způsobující velmi závažné důsledky – mrtvici.
Mrtvice ročně postihne podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zhruba 34 tisíc lidí, přičemž šest tisíc z nich bezprostředně v jejím důsledku zemře. Mnoho dalších pacientů se potýká s více či méně závažným postižením s až devastujícími dopady na kvalitu jejich života. Mozkový infarkt se nevyhýbá mladým ani starým, sportovcům ani dlouhodobě nemocným.
Až za pětinu případů cévní mozkové příhody (CMP) je zodpovědná právě fibrilace srdečních síní. Tato arytmie sama o sobě život neohrožuje, musí se však léčit. Jenže zhruba polovina pacientů o své nemoci netuší. Přitom by stačilo zajít na běžnou preventivní prohlídku k praktickému lékaři.
„My, zástupci pacientů po CMP, se znepokojením vnímáme, jak malý důraz klade česká společnost a kompetentní orgány odpovědné za zdravotnictví, včetně zdravotních pojišťoven na vyhledávání, diagnostiku a účinnou léčbu tohoto kardiovaskulárního onemocnění. Pacienti se proto snaží zvyšovat povědomí o této časté příčině CMP a upozorňovat na nutnost změn v systému diagnostiky a léčby fibrilace síní,“ zdůraznili v memorandu jeho signatáři – za Sdružení CMP místopředsedkyně Brigita Prokopenková a za organizaci ICTUS ředitel Jan Dohnálek. Na rizika fibrilace síní zároveň upozorňuje veřejnost i společný projekt pacientů a odborníků Rychlé srdce (www.rychlesrdce.cz).
Fibrilace síní je jednou z nejběžnějších poruch srdečního rytmu (arytmie). Častěji se vyskytuje u starších lidí, u pacientů s vysokým krevním tlakem, onemocněními srdce, ledvin, ale také s cukrovkou či obezitou. Výskyt fibrilace síní roste, nejen kvůli stárnutí populace, ale také díky zlepšující se diagnostice. Přesto řada pacientů, podle mezinárodních studií až 40 procent, o své nemoci vůbec neví, zejména proto, že nemá žádné příznaky. Mezi ně patří nepravidelné, rychlé bušení srdce, svíravý pocit na hrudi, který může být provázen dušností, problémy se spánkem či úzkost a stres. „Fibrilace síní způsobuje, že se hromadí krev v srdeční komoře a roste tak riziko vzniku sraženiny v srdci. Ta se pak může utrhnout a tepenným řečištěm doputovat až do mozku, kde tepnu ucpe a dojde k cévní mozkové příhodě. Toto riziko je však možné snížit zhruba o dvě třetiny, pokud pacienti podstoupí správnou léčbu,“ vysvětlil profesor MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a předseda České kardiologické společnosti, z.s.
Česká data však ukazují, že více jak pětina pacientů s diagnózou fibrilace síní není v současné chvíli léčena vůbec. Přitom tito nemocní jsou vystaveni až pětkrát většímu riziku mrtvice.
Léčba se mj. snaží zabránit vytvoření krevních sraženin (trombů). Pacienti užívají léky (tzv. antiokoagulancia), které „ředí“ krev. Díky nim klesá riziko, že se vytvoří sraženina, která by doputovala do mozku a způsobila cévní mozkovou příhodu. „Známe dvě skupiny antikoagulancií. Do první z nich patří známý warfarin, který je účinný, ale nese s sebou pro pacienta i řadu úskalí např. v podobě nesnášenlivosti s některými potravinami a léky či větší nebezpečí krvácivých stavů, pokud hladina tohoto léku není u pacienta pravidelně kontrolována. Druhou skupinou jsou tzv. nová orální antikoagulancia (NOAC), která jsou pacientům k dispozici od roku 2010,“ upřesnila MUDr. Hana Skalická, CSc., FESC, vedoucí kardiolog Kardioambulance s.r.o., předsedkyně České asociace ambulantních kardiologů. Oproti warfarinu jsou léky ze skupiny NOAC bezpečnější a účinnější. Proto nasazení NOAC dávají u indikovaných pacientů přednost evropská i česká kardiologická doporučení k léčbě.
Data ze studie Analýza léčby pacientů s fibrilací síní z roku 2018, OAKS Consulting s.r.o., však ukazují, že se tyto léky v roce 2015 dostaly pouze k 10 % pacientů. Navíc jim mohou být NOAC předepsána teprve poté, co u nich selže léčba warfarinem.
Fibrilace síní v evropských a českých datech
- Fibrilace síní (FiS) se objeví u každého čtvrtého člověka, její výskyt se zvyšuje s věkem.
- Fibrilace síní je druhým nejvážnějším rizikovým faktorem pro vznik mrtvice.
- U pacientů s fibrilací síní je až 5x vyšší riziko cévní mozkové příhody (mrtvice). *
- Řada pacientů o své nemoci neví a FiS se diagnostikuje až při cévní mozkové příhodě. *
- Počet pacientů s fibrilací síní nad 55 let se do roku 2060 až zdvojnásobí.
- Až 90% případů mrtvice lze předejít správnou léčbou.
- V České republice je léčeno pouze 78% pacientů se stanovenou diagnózou FiS (
Zdroje: The Burden of Stroke in Europe, OAKS Consulting s.r.o., Analýza léčby pacientů s fibrilací síní, 2018)
