ilustrační foto: pixabay.com
Stojím na pobřeží,
dívám se do dálky,
jak moře navléká
barevné korálky.
Červené, zelené,
modrá však převládá,
každý to dobře ví,
tak žádná záhada.
Modré je moře,
co nohy nám omývá,
modrá je obloha,
když slunce se usmívá.
Modrý je námořník,
co bílou přidává,
bílá je bárka ta,
co v modré se houpává.
Sedím na pobřeží,
dívám se do dálky,
jak moře navléká
modravé korálky.
Hodnocení článku:
6 hodnocení
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Elena Valeriánová
27.12.2018 07:28
To je lehounkaá básnička jak vánek, co čechrá dívčí vlasy na břehu moře. Je jako pohlazení, děkuji.
Zuzana Pivcová
15.12.2018 20:13
Jituš, škoda, že se Ti nepodařilo přijet, nejen kvůli svým básničkám.
Eva Mužíková
14.12.2018 20:24
Opravdu moc hezká básnička.
Jitka Chodorová
14.12.2018 19:48
Děkuji za vaše chápající komentáře.
Jana Šenbergerová
14.12.2018 19:27
Jitko, o tvé lásce k moři nemůže být pochyb. Moc ti přeji, aby ses těmi korálky mohla ozdobit.
Zdena Zelená
13.12.2018 20:23
Krásné.
Marie Doušová
13.12.2018 10:43
Moře vzpomínek ......hezké.....
Dana Puchalská
13.12.2018 09:36
Ano, moře je nádhera. Veršů o něm není nikdy dost.
Zuzana Pivcová
13.12.2018 09:15
Tvé milované moře a s ním Tvé pocity - a krásná báseň je na světě.
Pavel Kyselák
