Neléčená chřipka, případně i viróza, s sebou nese riziko propuknutí vážnějších onemocnění. „Mezi primární komplikace chřipky, tedy ta onemocnění, která způsobí přímo chřipkový virus, patří akutní zánět hrtanu, chřipkový zápal plic, zánět svalů, zánět srdečního svalu a zánět mozku a mozkových blan. V oslabeném organismu pak mohou nastat i komplikace způsobené bakteriální infekcí, například zánět dutin či středního ucha,“ vyjmenovává zdravotní potíže celostní lékař Bohumil Ždichynec. Chřipkový zápal plic patří mezi jednu z nejvážnějších nemocí, neboť pacienty ohrožuje na životě a až v polovině případů končí smrtí. Velice závažný je i zánět srdce, takzvaná myokarditida.
Pokud někdo chřipku přechodí, měl by o něco pečlivěji sledovat svůj zdravotní stav. Například zánět srdce se projevuje bolestí na hrudi, dušností, sníženou výkonností a celkovou únavou či poruchami srdečního rytmu, ale třeba i nevolností a otoky končetin. „Myokarditida se léčí antibiotiky, virostatiky a klidovým režimem. Zachytí-li se včas, není hospitalizace většinou nutná. Pokud se ale virus dostane až k srdečním chlopním, může zapříčinit jejich nedomykavost a pacient si pak ponese celoživotní následky. V některých případech pak zánět srdečního svalu může skončit srdečním selháním,“ varuje lékař Bohumil Ždichynec.
Chřipkový zápal plic je signalizován zejména úporným kašlem, při němž se nemocný dusí. Důležitá je u něj co nejrychlejší hospitalizace a intenzivní léčba. Kašlem se projevuje i akutní zánět hrtanu, který obvykle doprovází také ztráta hlasu. Pokud se zánět rozšíří na průdušky, trpí pacient též vysokými horečkami.
Naše tělo si každou prodělanou nemoc pamatuje a naše imunita je pokaždé, když onemocnění řádně nedoléčíme, oslabena. Stáváme se tak do budoucna nejen náchylní k dalším virózám a chřipkám, ale zaděláváme si tak na chronické potíže, kupříkladu se srdcem či klouby. „U chřipky a virózy je důležitý především klidový režim. Nemocný by měl odpočívat na lůžku, dbát na zvýšený přísun tekutin, čímž pomůže tělu vyplavovat toxiny, jíst jen lehkou stravu, aby zbytečně nezatěžoval trávení, a též zvýšit příjem vitamínů. Vhodné je též udržovat v pokoji, kde nemocný tráví většinu času, větší vlhkost, například rozvěšením mokrých prostěradel či jejich umístěním přes radiátory a pravidelně větrat,“ doporučuje lékař Bohumil Ždichynec. Klidnější průběh nemoci a rychlejší zotavení může rovněž výrazně ovlivnit dobrý stav imunitního systému. Obranyschopnost organismu se přitom vyplatí posilovat pravidelně, kupříkladu pohybem na čerstvém vzduchu, vyváženou stravou nebo otužováním.
