Přátelé, zvu na výlet do Českého středohoří na sluníčkovou Ranou!
Nádherný masiv Raná je vysoký 457 m, skládá se ze tří vrchů a vznikl při sopečné činnosti v mladších třetihorách. Travnaté porosty jsou tvořeny vzácnými a chráněnými stepními travami. Dále zde roste a kvete violka, hlaváček jarní, divizna aj. Na části přilehlých svahů je hmyzí fauna - střevlíci, chrobáci, motýli aj. Nejatraktivnější je otakárek fenyklový.
Raná je využívána ke sportovním seskokům, což je proti mysli ochráncům přírody. Naštěstí se svými padáky sportovci musí vystoupat, táhnou se jak obrovští hlemýždi se svým nákladem a pak seskakují a plachtí a jsou šťastni. Parkoviště mají pod Ranou. Na jejich obhajobu musím říct, že vrcholky jsou nedotčeny, šutry drží dobře.
Koncem února, kdy jsem zajela na Ranou, bylo čarovné počasí. Nebe modré jako šmolka, teplý vzduch, moc nefoukalo. Zaparkovala jsem v Hrádku, malé vesničce čítající 20 trvale žijících obyvatel. Jedna krásná kaplička, zoufale potřebující opravu, prý je to v plánu. Ani autobus tam nezajíždí, což mi nejde na rozum, protože tam nejsou žádné služby. A tak jsem paní, která nám otevřela kapličku, naváděla, aby tlačili na Obecní úřad, který mají v Rané, ať jim ze zákona alespoň dva spoje zařídí.
Když jsem vystoupala na vrcholek, byla jsem opravdu okouzlena nádherou přírody kolem dokola. Hlava čistá, vše, co člověka sužuje, na to zapomene, když se nadechne, rozhlédne se kolem a jen žasne nad tou boží krásou. Jsem snad ještě teď nabita tou energií.
Cesta na Ranou je snadná, ať jedete od Loun, Mostu, či Bíliny. Odbočka z hlavní na vesnici Ranou a dá se parkovat tam či zajet na Hrádek. Z téhle strany je pohoří podle mě ještě hezčí.
Je to krása nesmírná!
