Byla jsem požádána dojít do Lidlu pro nějaké věci vnukům. Musíš tam být přesně na sedmou, přikázala mi dcera. Dostavila jsem se těsně před sedmou. Dveře byly ještě zavřené, ale před nimi už srocený dav. Asi si jdou pro svačinu do práce, pomyslela jsem si naivně.
Zařadila jsem se dozadu. Pak se dveře otevřely a vypuklo šílenství. Všichni začali utíkat k druhým dveřím, jako kdyby někde vyhlásili poplach. Tak ti si zřejmě nejdou pro rohlíky! Připomnělo mi to scénu ze zpráv, jak v Americe v období slev se lidi ženou jak stádo bizonů, přední řady padají a dojíždějí ke stojanům s oděvy po břiše. Ostatní používají vozíky jako beranidla, a kdo padne, tak má holt smůlu. Dav ho nemilosrdně převálcuje.
Tak tohle teda rozhodně nemůžu riskovat…znám se, v nejkritičtější chvíli mi lupne v koleni nebo píchne v kotníku a já budu ta, co dojede po břiše! A pak, ta hrůza, až to někdo natočí na telefon a pošle to do Novy!
Taky jsem si v mžiku vybavila období socialismu, když přišly do jedné jediné obuvi v městečku dětské boty. Byly to nervy, jestli se na mě dostanou dvoje, kdyby ne, holky by musely chodit do školky bosy! Tenkrát jsem to ještě uhrála, boty přišly všechny stejného druhu, takže téměř všichni ve školce měli stejné. Dcery pak chodily domů v cizích botách, protože jsme museli vzít zavděk těmi, které tam zbyly – za naše, celkem hezké, jsme obdrželi okopané a větší. Druhý den ráno jsem musela ve školce potupně prohlížet ostatní děti, kdo z nich má boty naše.
Abych ale pokračovala – když jsem dorazila ke kontejnerům, nebyly pro dav lidí vidět. Zato nad nimi už lítalo ve vzduchu spodní prádlo a jiné hadry. Ke kontejnerům nebylo lze se dostat. Pak jsem přece jen uviděla nějakou díru mezi dvěma frontovými bojovnicemi, a tak jsem tou dírou prostrčila ruku a naslepo hrabala v kontejneru, abych aspoň něco vytáhla a neprojevila se jako neschopná babička, která nic nepřinese. Frontové bojovnice zjistily v kontejneru cizí element a vynadaly mi. Stáhla jsem se a řekla si, že tohle teda nemám zapotřebí.
Přišla jsem domů otrávená a s prázdnou. A v noci mě pronásledoval příšerný sen, jak se peru s nějakou ženskou v krámu o kus sejra…
