Vábení
ILUSTRAČNÍ FOTO: wikimedia.org

Máš nebo nemáš chtít,
snad ano, radši ne,
navzdory zásadám
vábení tajemné.
 
Utíkej, schovej se,
třeba i trochu křič,
v sobě tě uzamknu,
nikdy ti nedám klíč.
 
Emoce stíhají,
přímé i složité,
s tělem se svářejí,
v duši jsou ukryté.
 
Konec je bránění,
dávno jsi ztratil dech,
v náruči bludičky
vznášíš se na křídlech.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
4 komentáře
Jana Šenbergerová
Zuzko, ty stále v rozletu, a mně už chybí dech... Srdce mi říká, jen si čti, a rozum tak už toho nech.
Jiří Libánský
Hloubka i rozverné uličnictví smíchané dohromady. A hodně prostoru pro fantazii. A jako vždy, je v tom hodně z vlastních pocitů a prožitků.
Jitka Chodorová
Tak jsem nějak nevěděla,jak to vyjádřit a jsem ráda,že Jarmilka už napsala všechno,co jsem chtěla já,ale neměla jsem k tomu slov.Díky.
Jarmila Peerová
V jednom ze starých filmů si kdosi povzdechl:" má duše je tak rozervána "...omlouvám se,teď si více nevybavuji,jen tuto větu.I zde mi přijde na mysl rozervanost,která přechází ve slast až nadpozemskou....Na to jste Zuzko mistr,jak to dokážete skvěle napsat....