Pocit samoty čas od času prožije každý a je jedno, zda jde o samotu vyhledanou záměrně nebo nečekanou, nežádoucí, devastující duši i tělo. Jak se s takovým stavem vypořádat, existuje v současné době mnoho rad a doporučení, odborná pomoc, poradny, léčebny. Nezastupitelnou roli má v prvé řadě podpora rodiny, ale pomoc lze nalézt u různých organizací, z nichž bych vám ráda jednu představila.
Osobně jsem obdobné instituce nevyhledávala, ale příležitost seznámit se s aktivitami a programem jedné z nich se mi naskytla při nedělní procházce v teplické Zámecké zahradě. Zde pod čtyřmi platany javorolistými seděla malá skupina mladých lidí. Piknik. Jsem zvyklá na pikniky v parku, které obvykle pořádá arabská lázeňská klientela nebo v horším případě známí místní bezdomovci. Tohle bylo jiné. Prošla bych bez zastavení, kdyby můj pes nezamířil k prostřenému stolu se zákusky, ovocem a nápoji. Při odchytu uprchlíka mě oslovil mladý usměvavý muž a zval na posezení v trávě. Byl z Vysočiny, jak vyplynulo z rozhovoru, a rád by pokračoval v poskytování zázemí a podpory těm, kdo chtějí pomáhat lidem trpícím samotou i zde v Teplicích. Jejich dobrovolnický program by zajišťoval společné návštěvy kulturních představení, vzdělávacích kurzů, výlety a procházky nebo osvětu týkající se samoty. Nezisková organizace se jmenuje Spolu proti samotě a byla založena teprve před třemi týdny. Nedělní piknik byl jejich prvním počinem. Během rozhovoru přicházeli postupně další účastníci setkání a odpoledne jsem viděla mezi dvaceti mladými lidmi a dětmi i tři živě diskutující seniorky.
Co napsat závěrem? Možná jsem hovořila se zakladatelem jedné z mnoha „neziskovek,“ které měly zajímavý program, ale krátkou existenci. Možná právě nově vznikající Spolu proti samotě uskuteční svůj záměr ke spokojenosti osamělých teplických občanů. Chci věřit, že jsou skupiny mladých inteligentních lidí, které mohou pomáhat lidem nejen proti samotě. Věřím v mladou generaci.
