Ale nejen krása města mě zajímá, velmi ráda navštěvuji trhy, kde se dá ochutnat a koupit mnoho lahůdek nejen domácí výroby, ale přijíždí sem i trhovci z blízké Francie a vzdálenější Itálie. Vždy hlavně obcházím stánky se sýry, které miluji, těžko bych vybrala ten nej...
Jeden stánek mě přece jen zaujal více než ty ostatní, přiznám se, že prodávající byl velmi pohledný a velmi temperamentní Ital středního věku, který stále brebentil něco ve své mateřštině, vyluzoval podivné zvuky, různě se křenil, prostě byl opravdu legrační a nepřehlédnutelný. Nikoho nenechal projít kolem stánku bez povšimnutí, takže i mě odchytil a nabídl mi k ochutnání kousek sýra, který zraje na červených hroznech a tím i jeho chuť je velmi zvláštní, ale moc dobrá.Italsky neumím, tak jsem mu sýr pochválila německy, na což on zareagoval tím, že mi odpověděl také v němčině, že když mi ten sýr tak chutná, že mi věnuje celý bochník, ale musím ho hned od stánku odnést. Okamžitě musí pryč. Své nabídce se upřímně smál, protože kolo sýra mohlo vážit odhadem 25-30 kilogramů a on věděl, že mu ho žádná žena neodnese.
S úsměvem jsem mu poděkovala a řekla mu, že si ho tedy vezmu. On také stále s úsměvem se mě ptal, jestli mám tolik síly, zda ho unesu, to že je podmínka.
Odpověděla jsem mu, že ho neponesu, že si ho odkutálím jako pneumatiku. Nejdříve vykulil oči a pak se tak rozesmál, že to říká dámám už roky a teprve já že jsem ho "dostala". To že ještě nikoho nenapadlo. Oběhl stánek, galantně mi políbil ruku a zeptal se, odkuď pocházím..Odpověděla jsem, že z České republiky, na což řekl, že byl v Praze, že je moc krásná.
Rozloučili jsme se velmi přátelsky, dostala jsem od něj jako pozornost kousek speciálního sýra s lanýži, který byl báječný a také slib, že už bude na to, co nabízí a slibuje, opatrnější. Aby ho přece jen někdo "nevzal za slovo". Při odchodu ještě dodal, abych pozdravovala všechny dámy v Česku, že jsou nejen krásné, ale i chytré a nápadité, což ráda všem dámám vyřizuji.
A já už konečně vím, jak chutná pravý lanýž.
