Tyto řádky už píšu jako vdaná paní. S tím Fb jsem měla pravdu. Objevilo se tam tolik gratulací, že by to bylo venku jedna dvě. Doufám, že ještě stále rodina netuší, co se stalo a co se na ně chystá.
A co že se vlastně stalo? Tak začnu pěkně popořádku. Shromáždili jsme se před obřadní síní a za hudby vešli dovnitř. Celá jsem se chvěla, třesoucí ruce držely kytici a očima jsem těkala po příhlížejících z řad našich přátel. A že jich tam teda bylo! Kamery vrčely, foťáky cvakaly. Naše kamarádka poslankyně Andrea k nám mluvila coby zástupce státu a po dvojitém Ano prohlásila naše manželství za uzavřené. Výměna prstýnků, polibek a řada gralutantů, tak, jak znáte ze svatebních obřadů. Mlaďoši dostali na starost láhev Ferneta s plastovými štamprlátky a perníčky s písmeny H+D a častovali ty, co už odgratulovali. Krásné překvapení čekalo po východu z obřadní síně. Přes chodbu drželi hoši bránu - natáhnutý růžový nápis Helenka a Dimi a ve velkém srdci Vstup do manželství. Dostali jsme úkol Srdce vystřihnout a přes něj společně vejít do manželství. Trochu jsem se unáhlila, když jsem se k srdci dostala tak, že jsem látku dole přestřihla, což jsem teda rozhodně dělat neměla, ale co už nadělám, když jsem tak zbrklá, že? Společnými silami jsme s novopečeným manželem srdce vystřihli a za potlesku všech bránou prošli a slavnostně sestoupali po schodech k východu z radnice.
Nebe k nám bylo milostivé a zrovna nepršelo, tak jsme se před vchodem fotili. Po rozloučení s přáteli jsme se se svědky odebrali ke svatebnímu obědu. Bouchlo se nealko šampáňo, ženich řekl jen jednu větu, že připíjíme na to, že pojal za choť Helenku, dal mi pusu a hostina mohla začít. Bylo domluveno, že si každý objedná, na co bude mít chuť. Ostatním jsem do talířů nekoukala, tak jen prozradím, co jsem měla já - grilovaného lososa s bramborovu kaší a zeleninovou oblohou. Po jídle jsem mlaďoškům dala vstupenky do našeho krásného aquacentra a my, staříci, jsme ještě poseděli. Ve čtyři jsme se v řecké restauraci rozloučili a kráčeli k domovu. Byla jsem za celý den strašně utahaná, tak jsem zalehla a chrněla jak medvěd. Když jsem se v noci probudila, zas už jak medvěd chrněl ženich, tak takhle vypadala naše svatební noc!
V pondělí jsme si vyzvedli oddací list a šli vyřídit nové občanské průkazy. A napětí a zařizování trvá. Objednala jsem chlebíčky na sobotu a sepsala, co ještě koupíme. Došla jsem do restaurace nahlásit přesný počet hostů na tu svíčkovou s karlovarským knedlíkem. Domluvila na pátek kadeřnici a vyzvednutí dortu. Kameraman se vrátil ze Slovenska a tentokrát prý dorazí. Fotografka - kamarádka Ivana se nabídla sama. Přijala jsem informaci, že nejvzdálenější hosté - teta z Veselí nad Lužnicí a sestřenice z Děčína dorazí v pátek v šestnáct hodin a budou bydlet u nás. Další vzdálení hosté - sestry Dimka od Prahy budou bydlet u švagrové Stavrulky. Ostatní hosté jen přijedou a poté zase odjedou. S kouzelnicí jsme znovu prošly scénář, aby vše klaplo. Tak snad už je to všechno a na nic jsem nezapomněla.
