Podle statistiků k rostoucímu trendu přispívá vyšší poptávka na pracovním trhu, ale i snaha důchodců udržet si životní standard. Od roku 2010 jde podle statistik ČSÚ téměř o stotisícový nárůst.
Také jednašedesátileté Janě, rozvedené matce dvou dětí, vznikne v příštím roce nárok na důchod. „Vůbec neuvažuji, že bych přestala pracovat. Děti jsou pryč z domu, vnoučata ale ještě nemám, jsem zdravá, tak se mi do důchodu nechce. A v práci mi dávají najevo, že by při dnešním nedostatku pracovníků byli rádi, abych ještě nějakou dobu pokračovala, takže není co řešit,“ je už rozhodnutá Jana, která pracuje jako vedoucí oddělení v logistické firmě.
Ale něco přece řešit bude muset, a to, jestli bude přesluhovat bez pobírání důchodu (tzv. práce na procenta) nebo přesluhovat při současném pobírání důchodu. Poradkyně na důchodovou problematiku RNDr. Eva Nešverová vysvětluje základní rozdíly a přidává modelový příklad.
„Při přesluhování bez pobírání důchodu se důchod navyšuje za každých 90 kalendářních dnů o 1,5 % tzv. výpočtového základu (veličina vycházející z tzv. osobního vyměřovacího základu, což je přibližně řečeno hrubý měsíční příjem za celý život). Před datem dosažení důchodového věku náleží 1,5 % výpočtového základu za každý odpracovaný rok. To znamená, že při přesluhování bez pobírání důchodu vlastně důchod roste čtyřikrát rychleji než předtím.
V případě přesluhování při současném pobírání důchodu se důchod navyšuje za každých 360 kalendářních dnů o 0,4 % výpočtového základu“.
Modelový příklad
Paní Hanka získala k datu dosažení důchodového věku celkem 45 let doby pojištění a její osobní vyměřovací základ činí 30 000 Kč. Tomuto osobnímu vyměřovacímu základu odpovídá výpočtový základ 19 143 Kč. Důchod vyměřený na základě uvedených hodnot je 16 412 Kč.
V případě přesluhování bez pobírání důchodu se paní Hance důchod navýší za každých odpracovaných 90 kalendářních dnů o 287 Kč.
V případě přesluhování při současném pobírání důchodu se Hance důchod navýší za každých odpracovaných 360 kalendářních dnů o 77 Kč. V tomto případě tedy jde o víceméně symbolickou částku. Toto navýšení není automatické, je potřeba o něj po příslušné době požádat.
Paní Hanka se rozhodne přesluhovat 1 rok bez pobírání důchodu. Za 360 kalendářních dnů přesluhování se její důchod navýší o 4 x 287 Kč = 1148 Kč, obdrží tedy důchod ve výši 17 560 Kč.
Za tuto dobu se ale vzdá na důchodu částky 12 x 16 412 Kč = 196 944 Kč. Tato částka se jí vrátí za více než 14 let (196 944 : 1148 = 171,55 měsíců)
„Vidíme tedy, že návratnost přesluhování je dost dlouhá. Je ale třeba si všimnout ještě další skutečnosti, a to, jaká částka se nám má vrátit. V našem příkladu to u jednoho roku přesluhování bylo 196 944 Kč, v případě dvou let už by se jednalo o 393 888 Kč. Protože tu vždy je riziko, že tyto peníze zpět na vyšším důchodu nezískáme, obvykle příliš nedoporučuji přesluhovat déle než 1 – 2 roky,“ shrnuje Eva Nešverová a dodává, že se ve své praxi setkává i s klienty, kteří přesluhují bez pobírání důchodu 5 let i déle, a spolu pak řeší, kdy vlastně o důchod požádat.
Ne všechno se dá ovšem spočítat, a tak je důležitá i vlastní představa klienta o výši důchodu. Zde se může ukázat, že delší návratnost a riziko s tím spojené bude stát za pocit lepšího zabezpečení (vyššího důchodu).
„A na závěr důležitá skutečnost, o které se moc neví - při přesluhování (ať už při nebo bez pobírání důchodu) se už doba pracovní neschopnosti nezapočítává jako doba pojištění, zatímco před dosažením důchodového věku ano,“ uzavírá krátký exkurz do této problematiky důchodová poradkyně Eva Nešverová.
Renata Pavlíčková pro i60.cz
