Je to už mnoho let, ale v této době předvánoční a vánoční si vzpomínám každoročně na jednu zcela vydařenou školní besídku, která se mohla konat, když jsem navštěvovala 6tou třídu. Bylo to asi v roce 1971. Tehdy naše třídní učitelka nechala zcela na nás žácích, abychom si besídku připravili sami, bez jejího zásahu.
A to byla voda na náš mlýn, ve třídě jsme měli hodně aktivních a šikovných spolužáků a spolužaček. Spousta z nich chodila bud do Lidové školy umění do pěveckého oddělení, nebo hru na nějaký hudební nástroj. A Ti, co nechodili, tak také se projevili různými scénkami, které viděli v televizi, v kině apod. A bylo nás pár, kteří jsme si zvolili přednesy básní s vánoční tématikou. Přiznám se, že jsem ve škole přednášela moc ráda a sbírala za přednesy hezké známky, a tak není divu, že jsem si zvolila přednes básně.
Abych však mohla přednášet, musela jsem si najít nějakou vánoční básničku. Pomáhala mně ji hledat i moje maminka. A protože se narodila ještě za presidenta Masaryka, tak v té době vycházel časopis, který se jmenoval MLÁDÍ. Jeden nebo 2 jeho ročníky měla doma maminka svázané, a tak jsme v něm listovaly. Byl to časopis pro školní děti. Dnes by moc časopisu nechybělo, aby měl 100 let. A v něm pak našla moc hezkou básničku, kterou si dodnes pamatuji, což je v mé paměti uschovaná už dlouhých 50 let. Nabídla mně ji k přečtení, a protože se mně tenkrát moc líbila, tak jsem si ji na besídku vybrala a perfektně naučila. Vím, že jsem s ní sklidila dost velký úspěch zejména od mé učitelky, které se hodně líbila. V básni se vyskytují i 2 křestní jména, tak jsem dosadila jména svého spolužáka a spolužačky. A zde je ta báseň.:
Zazářil vánoční stromeček, štěstím se zajiskřily oči.
Radostně buší nám srdíčka, cítíte? Hlava se točí!
Radostně buší nám srdíčka, pohledte, pohledte děti!
Nahoře třpytí se hvězdička, vedle ní andílek letí!
Zlaté a stříbrné řetězy, zelené větvičky krášlí,
Jásají, zpívají dětičky, pod stromkem dárečky našly!
Jeníček brusle a pohádky, medvídka Maruška malá,
chytla jej oběma ručkama, štěstím a radostí se upřímně smála!
Možná se tato básnička bude líbit i zde ostatním seniorům a seniorkám. Hledala jsem i na netu, zda nenajdu autora či autorku této básničky, ale marně. Nenašla jsem nic. Nevím, zda někdo z Vás někdy ten časopis Mládí viděl. Bylo v něm spousta básní, říkanek, článečků, ale také skrývaček, hádanek a doplňování slov. Byl to zkrátka časopis pro školou povinné děti.
