Ilustrační foto: pixabay.com
Chceš se mnou sdílet
lodičku malou,
po řece plouti
i když slzy kanou.
Chceš se mou sdílet,
všechno to krásné
i když léta plynou
a všechno je jasné.
Chceš se mnou vstávat,
chceš se mnou spát?
Tak jak jsi slíbil,
mě pořád mít rád ?
I když už vrásky
život mi vrývá,
ty přece dobře víš,
co pod tím se skrývá.
Ta tvář co byla kdys,
tak hladká a skvělá.
a i to tělo své ,
ladné jsem měla.
Uvnitř však jsem to já
a to je ti jasné.
Spolu jsme prožili
to horší i šťastné.
Proč jenom všechno to,
jak už to chodí,
odplulo v neznámo
tou malou lodí.
Hodnocení článku:
18 hodnocení
SDÍLET
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Jana Jurečková
1.4.2022 17:01
Já se na žádná slova nezmůžu...... D ě k u j i .
Libor Farský
24.8.2021 20:46
Závidím ... aspoň si zazpívám
Hana Šimková
15.7.2021 07:13
Děkuji děvčata za hezká slova.
Alena Švancarová
14.7.2021 22:55
Láska je stále stejná v každém věku - krásná i bolí.....
Alena Velková
14.7.2021 21:45
Moc hezké.
Dana Puchalská
14.7.2021 20:29
Hani, báseň se Ti povedla. A já Ti za ní děkuju.
Zuzana Pivcová
14.7.2021 13:52
Je to jako tekoucí voda, plyne a na její místo přichází jiná, navenek to místo, třeba splav, vypadá stejně, přesto však stejné není. Proto se vžilo to klasické "Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky". Naše duše je stále táž, jen její vnější "obal" - tělo se mění. To nás může uklidnit. Díky, Hani.
Alena Vávrová
14.7.2021 12:12
Moc hezky jsi to, Haničko, napsala, dík.
Marie Doušová
14.7.2021 10:53
Krásně napsané, ale život jde dál a nám už nezbývá než jíti s úsměvem dál. Dík....
Dalibor Polanský
14.7.2021 09:20
Všechno v životě odplouvá a člověk se s tím musí smířit a hledět dál po proudu v očekávání věcí příštích.